Proč nebyl i se všemi těmi penězi Persson štastnější? To je otázka, která fascinuje a dělí psychology. Jeden z nich, Daniel Kahneman, spolu s ekonomem Angusem Deatonem z Princetonské univerzity na základě průzkumu mezi tisícovkou lidí došli před osmi lety k závěru, že peníze nás skutečně dělají šťastnější, ale jen do určitého bodu. V případě Američanů šlo o hranici příjmů 75 tisíc dolarů ročně, což je v přepočtu zhruba jeden a tři čtvrtě milionu korun. Větší částka subjektivní pocit štěstí rozhodně nezvyšovala. Průzkum potvrdil známý fakt, že pokud dojde k naplnění určité materiální potřeby, štěstí už neroste.

Peníze nám umožňují uspokojit základní potřeby – jíst, pít, mít kde bydlet. Pokud na to nemáme, vystavujeme se nepohodlí a o spokojenosti nemůže být řeč. Jenže když jich máme víc, málokdo ví, jak si je užít. Mohli bychom si třeba koupit víc volného času, zaplatit uklízečku nebo zahradníka a věnovat se svým zálibám. To ovšem dělá málokdo, místo toho hromadí další a další leckdy zbytečné věci, domy, auta. Jak ale ukazují průzkumy, přístup k majetku a vlastnictví se pomalu začíná měnit. Nejpatrnější posun je vidět na lidech z tzv. generace Y. Mileniálové (lidé narození kolem roku 2000), jak se jim také říká, považují za důležitější než hmotný majetek mít „smysluplné zážitky“. Na rozdíl od předchozích generací mileniálové cítí, že je ostatní hodnotí podle toho, jak se vyjadřují, a ne podle jejich majetku. Skoro jako kdyby si vzali k srdci slova francouzského dramatika Moliéra, který už kdysi dávno řekl, že „spokojenost je lepší než bohatství“. Je tomu skutečně tak?

Pravdivost Moliérova citátu potvrzuje takzvaná zpráva o celosvětovém štěstí, kterou nechává každoročně sestavovat OSN. Podle něj jsou totiž lidé nejspokojenější tam, kde se platí nejvyšší daně – bez ohledu na to, kolik peněz jim pak zbyde na účtu. Nejšťastnější byli v roce 2018 Finové, následováni Nory. Češi obsadili ze 156 států 21. příčku. Podle spoluautora studie, ekonoma Jeffreyho Sachse, je štěstí výsledkem silného sociálního zázemí. V tomto případě platí jednoduchá rovnice: za to, co zaplatím, očekávám vynikající služby. Spokojenost občanů tedy nezávisí jen na samotné výši daní, ale souvisí s tím, co za své daně dostanou. Skandinávci, kteří se pravidelně umísťují na předních místech, jsou šťastní nejenom proto, že se jim daří, ale díky sociální důvěře. Dlouhá placená dovolená, nulové náklady na zdravotní péči, nulové nebo nízké školné a kvalitní veřejné služby, to všechno jsou výdobytky, díky kterým se cítí líp. To, jak je kdo spokojený, začíná také čím dál víc zajímat politiky. Ostatně kdo by nechtěl mít spokojené a šťastné voliče? Zatímco lidé obecně můžou mít pocit, že jejich štěstí je cosi nehmotného, tento nový způsob měření je stále oblíbenější. Ve chvíli, kdy známe společenské vzorce štěstí podle věku i pohlaví, to, v čem spočívá individuální a národní úroveň štěstí (jako jsou příjmy, vzdělání, sociální vztahy, zdraví a správa země), je pak pro jednotlivé vlády poměrně jednoduché ohánět se spíš než hrubým domácím produktem umístěním v žebříčku štěstí.

Pro lidi je navíc daleko srozumitelnější index štěstí než ukazatele ekonomického růstu. A tak se možná dočkáme doby, kdy jednotlivé státy v rámci snahy o co nejlepší umístění v žebříčku štěstí budou plánovat politiku podle statistik spokojenosti lidí. O tom, že tato představa rozhodně není utopická, svědčí příklad z Nového Zélandu. Součástí tamního rozpočtu na rok 2019 je i zpráva o dopadech výdajů státu na blaho lidí.

Zmapovat a vysvětlit, co vede k našemu každodennímu štěstí, se také prostřednictvím rozličných aplikací monitorujících chování snaží řada měst. Svůj index štěstí zavedla v roce 2018 například Dubaj. Posuzuje výkonnost městských manažerů na základě zisku štěstí za vynaložené prostředky. Dubajští úředníci se vzdělávají, aby mohli dopřát pocit štěstí a uspokojení co nejvíce lidem. V rámci toho například loni na podzim odjeli někteří z nich čerpat zkušenosti a inspiraci do Dánska, které se pravidelně umísťuje v žebříčcích štěstí na prvních místech.

Štěstí se zkrátka v dnešní době nesmí brát na lehkou váhu. Stala se z něj dokonce vědecká disciplína – s vlastními výzkumnými středisky a akademickými časopisy. S tím, jak se posouvá chápání a vnímání štěstí, nastává paradoxní situace. Zatímco toho o štěstí víme stále víc, míra depresí a duševního napětí se nezlepšila. Ano, vždy to bude v první řadě o vnímání sebe sama, ale možná je to otázka k zamyšlení i pro národní vlády, města a místní úřady, aby ještě zapracovali na tom, jak úroveň štěstí zlepšit.

Víc peněz neznamená automaticky víc štěstí a spokojenosti

Tvrdá data mluví za vše:

• Příjmy přepočítané na jednoho obyvatele Spojených států vzrostly mezi lety 1946 až 1990 o 150 procent. Procento lidí, kteří se sami považují za šťastné, ale kleslo.
• Za posledních padesát let vzrostl v USA desetinásobně počet lidí trpících depresemi.
• V Japonsku stouply příjmy na jednoho obyvatele od roku 1968 do roku 1991 šestinásobně. Subjektivní pocit štěstí ale zůstal stejný.
• Lidé, kteří vyhráli velkou sumu peněz v loterii, nebyli rok poté šťastnější, naopak mnohem hůř zvládali každodenní běh života.
• Dokonce ani příjemce sociálních dávek neudělá víc peněz šťastnějšími. Podle jednoho z experimentů ti, kteří dostávali po určitý čas větší částky, byli víc vystresovaní než ti, kteří dostávali pořád stejně.
• V Bhútánu, malém království v Himálaji, kde nenajdete žádný obchodní řetězec ani fastfood, neměří pokrok ekonomickým růstem, ale takzvaným indexem národního štěstí. Poprvé byl měřen už v roce 1972.
• Nejvyššího skóre ve Světové zprávě o štěstí, kterou vydává OSN, dosáhlo v roce 2018 Finsko. Řadí se tak mezi nejstabilnější, nejbezpečnější a nejlépe řízenou zemi na světě. Patří také mezi nejméně zkorumpované a nejvíc sociálně progresivní. Zdravotnictví a vysokoškolské vzdělávání je zdarma.

Šťastné země podle OSN (rok 2018)

1. Finsko / 2. Norsko / 3. Dánsko / 4. Island / 5. Švýcarsko / 6. Nizozemsko / 7. Kanada / 8. Nový Zéland / 9. Švédsko / 10. Austrálie / 11. Izrael / 12. Rakousko / 13. Kostarika / 14. Irsko / 15. Německo / 16. Belgie / 17. Lucembursko / 18. Spojené státy americké / 19. Spojené království / 20. Spojené arabské emiráty / 21. Česká republika / 22. Malta / 23. Francie / …

39. Slovensko / 42. Polsko / 47. Itálie / 54. Japonsko / 59. Rusko / 69. Maďarsko / 86. Čína / …

154. Jižní Súdán / 155. Středoafrická republika / 156. Burundi