Výzkumy ukázaly na souvislost mezi životním stylem a duševním zdravím. A nejde jen o lepší soustředění se a zdokonalování paměti. Díky správným změnám v životě lze líp čelit řadě duševních poruch, depresím, úzkostem či Alzheimerově chorobě.

„Bylo by velmi zjednodušující myslet si, že stačí změnit jídelníček a člověk se vyhne nejen psychické nepohodě, ale i pozdějším vážnějším problémům, vysvětluje profesor Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Pokud chcete, aby vám to lépe myslelo, musíte se vedle jídla také hýbat, a to nejlépe venku. Z hlediska stability psychického stavu je ideální pohyb ráno, kdy je zaručeně světlo.

Každý člověk má totiž jiné genetické dispozice. Jinak proto reaguje na léky a různé složky potravy. Aby měla taková změna efekt, musí být dlouhodobá ‒ v řádu let. Dobrá zpráva je, že změna má smysl vždy, ať už se jedná o dítě, dospívajícího, dospělého nebo seniora. „Každý z nás proděláváme proces stárnutí, při němž dochází k atrofii mozku a mozkové buňky se stávají méně plastickými. My však můžeme toto stárnutí zpomalit, nebo naopak urychlit,“ popisuje Raboch. I proto jsou podle něj někteří sedmdesátníci v lepší fyzické a také psychické kondici než kdejaký padesátník. Dělají totiž to, co jejich tělu i duši prospívá.

Zdravá ryba není smažený kapr

Pro správnou funkci lidského „centrálního počítače“ je zcela nezbytné, abychom jedli dostatek mořských ryb, přesněji látek obsažených v jejich tuku.

Problémem je, že většina lidí jí mořské ryby spíše výjimečně. „Lidský mozek je z 60 procent tvořen tukem a velmi záleží na tom, o jaký tuk se jedná,“ dodává lékařka Alex Richardsonová, která působí na Oxfordské univerzitě a zabývá se výzkumem vlivu potravy na náladu, chování a vnímání člověka. „Představa, že si stačí jednou za čas dát fish & chips (smažený kousek ryby s hranolky), a člověk pro sebe udělal dost, je mylná. Taková úprava pokrmu navíc způsobí, že na jedince bude mít spíš negativní než pozitivní vliv.“ Ani spoléhat se na smaženého kapra na Vánoce a občasné smažené filé v jídelně zdaleka nestačí. Mořské ryby jako sardinky, losos, treska, tuňák a další druh by podle ní měly být běžnou součástí jídelníčku všech lidí bez ohledu na věk.

Pokud už máte nějaké psychické problémy, je na místě zvážit, zda váš jídelníček neobohatit o omega-3 mastné kyseliny. Americká psychiatrická asociace doporučuje jako součást léčby denní příjem 1000 mg EPA a DHA, tedy konkrétních druhů omega-3 mastných kyselin, při depresi a dalších závažných psychických poruchách včetně Alzheimerovy choroby. Současně však tato odborná společnost upozorňuje, že toto opatření má smysl jako doplněk standardní léčby, nikoliv coby její náhrada.
Pokud chcete, aby vám to lépe myslelo, musíte se vedle jídla také hýbat, a to nejlépe venku. Z hlediska stability psychického stavu je ideální pohyb ráno, kdy je zaručeně světlo. Při venčení psa nebo při sportu se i v hlavě dospělého jedince stimulují nové neurony.

Sedm rad pro trénink mozku

1. Obohatit stravu o zakysané mléčné výrobky kvůli obsahu probiotik, jež příznivě působí na střevní mikroflóru.
2. Dávat přednost středomořské stravě, tedy dostatek mořských ryb, zeleniny, ovoce, ale také luštěnin či ořechů.
3. Omezit příjem kalorií, zejména v podobě pokrmů z rychlého občerstvení, chipsů, sušenek a podobně.
4. Pravidelně a dostatečně spát.
5. Mít pravidelnou fyzickou zátěž, alespoň 30 minut mírné aktivity pětkrát týdně.
6. Vést sociální život, tedy setkávat se s přáteli, věnovat se svým zálibám a neustále hledat nové stimuly.
7. Trénovat svou mysl, abychom brali život s nadhledem, například pomocí meditace či různých relaxačních technik.