Na pláži v belgickém Ostende nepříjemně fouká. Zábrany, které zdejší slunící se návštěvníky obvykle před větrem chrání, jsou už ale uklizené. Je konec října, všední den. Bart, místní čtyřicátník, venčí svého psa. Vítr vzdouvá oblaka písku a my jsme v mžiku doslova obaleni pískem. „Fouká a to je dobře,“ usmívá se Bart. „Večer budeme moct svítit,“ dodává už s nadsázkou a hází psovi klacek do vody. Bartova poznámka dobře ilustruje proměnu nejen zdejší energetiky v posledních letech a její stále větší závislost na obnovitelných zdrojích.

Po krachu alternativních dodavatelů energií, zejména největšího z nich – Bohemia Energy – se pro téměř jeden milion klientů staly účty za energie doslova noční můrou.

Jen o pár desítek kilometrů od ostendské pláže dál do moře loni vyrostl největší belgický větrný park. Když fouká, je schopen pokrýt roční spotřebu elektřiny pro zhruba půl milionu domácností. Jenže právě rozmary počasí můžou produkci výrazně snížit. Přesně to se stalo letos v září, kdy brázda vysokého tlaku vzduchu na severozápadě kontinentu způsobila bezvětří. Například turbíny větrných elektráren v Británii tou dobou vyráběly jen necelých pět procent, což je třikrát méně, než byl loňský průměr. Problém, který se primárně dotkl Britů, Belgičanů, Nizozemců nebo Němců, kde je podíl obnovitelných zdrojů podstatně vyšší než u nás, se ale odrazil i v českých peněženkách. Dostatek takto vyráběné energie je totiž jeden z faktorů, který spoluvytváří ceny energií. A právě ty na podzim vylétly do astronomických výšek. Bezvětří byl ale ten menší důvod. Tím hlavním, co nastartovalo energetickou krizi, byly ceny zemního plynu. Nízké zásoby po mrazivé zimě, ekonomické oživení, znovuobnovení výroby v průmyslových podnicích, a tím větší hlad po energiích způsobily v jeden okamžik nárůst cen na burze v Rotterdamu až na pětinásobek. Situaci „nepomohlo“ ani omezení dodávek plynu z Ruska. Vyšší ceny plynu a uhlí v kombinaci s rostoucími cenami emisních povolenek pak vyhnaly do rekordních výšin i ceny elektřiny.

Energetická krize najednou plnila titulní strany novin a na okamžik dokázala zastínit i nastupující další vlnu pandemie covidu-19. Dalo by se říct, že právem. To, co se v posledním kvartále na trzích s energiemi děje, totiž označují za extrém i lidé, kteří se v oboru pohybují dlouhodobě. Kombinace faktorů, o kterých nikdo nepředpokládal, že by mohly nastat v jednom okamžiku. Souhra okolností, která už si vybírá svou daň bez ohledu na hranice států. Kritická je situace například v Británii, která je navíc z velké části závislá na dovozu energií a disponuje jedněmi z nejmenších úložišť plynu v Evropě. Britští producenti v papírenském, ocelářském a chemickém průmyslu nedávno vyzvali tamní vládu, aby jim s enormními cenami energií pomohla. Dva tamní výrobci hnojiv už mezitím oznámili, že na zimu přeruší výrobu. Na španělských Baleárských ostrovech zase rapidně stoupla poptávka po kempingových vařičích poté, co jeden z hlavních odborníků přes energie varoval, že může nastat omezení dodávek plynu. České domácnosti pociťují důsledky energetické krize na vlastní kůži také. Po krachu alternativních dodavatelů energií, zejména největšího z nich – Bohemia Energy – se pro téměř jeden milion klientů staly účty za energie doslova noční můrou. Zdražování ale v nejbližší budoucnosti nemine nejspíš nikoho. Situace na trzích s energiemi zůstává i nadále napjatá. Navyšování cen elektřiny pro koncové spotřebitele je v tuto chvíli jen logickou odpovědí dodavatelů na současný vývoj na burze.

A to, že pro některé může být toto zdražení neúnosné, začíná být zřejmé také čím dál víc. Politici napříč Evropou se proto snaží dopady energetické krize mírnit. Ceny energií byly dokonce hlavním tématem jednoho z podzimních summitů evropských lídrů. Unijní debata ale ukázala, že pohled na energetickou krizi není jednotný – zatímco politici z jižních a východních zemí EU berou situaci vážně a upozorňují, že volatilita nebo růst cen může provázet celý proces přechodu na zelenější energie, ke kterým se EU zavázala, ti ze západní a severní Evropy považují současný růst cen za dočasný jev.

Na kompenzace v případě příliš vysokých cen energií tak Belgičan Bart moc nespoléhá a na zelenou energii radši přešel sám. „Loni jsem si nechal na dům instalovat domácí fotovoltaickou elektrárnu. Počítám, že i přes vyšší pořizovací náklady se mi to vyplatí. Už teď platím za elektřinu o půlku míň než předtím.“

• S krachy dodavatelů energií a rostoucími cenami tepla a paliv se nyní potýkají takřka všechny státy na světě. Situace je kritická hlavně v Evropě a v Číně, kde už nastávají blackouty. Vedle domácností pociťují silné dopady i mnohá průmyslová odvětví od automobilek a oceláren až po papírny či pěstírny zeleniny.
• V řeči čísel: cena elektřiny s dodávkami pro příští rok (2022) vzrostla letos trojnásobně na 125 eur za megawatthodinu. Kontrakty plynu, který je jednou z cenotvorných položek při výrobě elektřiny, se obchodují za meziročně čtyřnásobně vyšší hodnoty na úrovni kolem 55 eur za megawatthodinu.
• V důsledku rostoucích cen energií může skončit až 80 milionů Evropanů pod hranicí energetické chudoby, odhaduje nezisková organizace Friends of the Earth. Lidí, kteří v roce 2021 nebyli schopni ve svých evropských domovech adekvátně zatopit, bylo podle Eurostatu 31 milionů.
• Jedním z důvodů růstu cen plynu byl i jeho nedostatek v evropských zásobnících. Podle analýz globální poradenské firmy S&P Global Platts se zásobníky naplní na své „předkrizové“ hodnoty nejdříve v listopadu 2022. Nízké zásoby mohou být problém v případě déle trvající a silnější zimy.
• Většina evropských států plánuje domácnostem i firmám od rostoucích cen nějakým způsobem ulevit. Česká vláda jde cestou zrušení DPH na energie. To ale může být v rozporu s unijním právem. Ti nejvíce postižení by pak měli mít nárok na sociální kompenzace. Kombinace snížení daní na energie spolu se speciálními dávkami budou mít například i Španělé, Italové, Francouzi či Řekové.
• Kompenzace a „energetické sociální dávky“ budou moct jednotlivé evropské vlády platit z emisních povolenek. Tím, jak roste jejich cena, roste i jejich význam v národních rozpočtech.
• Zdražovat bude od 1. 1. 2022 největší energetická firma v ČR, ČEZ. Zákazníci si u nejběžnějších sazeb připlatí zhruba o třetinu. Těch, kteří mají cenu smluvně zafixovanou, se zdražení nedotkne.
• Ceníky změnil už i plynařský gigant innogy. Zatímco na jaře 2021 prodával plyn v nejpoužívanějším tarifu za 840 korun za megawatthodinu (bez DPH), teď nabízí ten samý tarif za cenu 1650 korun za megawatthodinu.
• V souvislosti s energetickou krizí čím dál víc politiků mluví nahlas i o tzv. blackoutech v Evropě. Naposledy vzbudila rozruch rakouská ministryně obrany Klaudia Tanner, když obyvatele této alpské země vyzvala, aby si doma vytvořili zásoby jídla a pití na 15 dní.
• Energetická krize zvedla zájem Čechů o fotovoltaické elektrárny.