Začíná to nevinně. Lehce zčervená kůže a svědí. To už je ale tkáň uvnitř poškozená. Jak k tomu došlo? Tlak ležícího těla na podložku má nepříznivý dopad na kůži, a to většinou na místech s tenkou vrstvou tukové nebo svalové tkáně. Cévy v podkoží, které přenášejí kyslík a živiny, jsou stlačovány, nedostatečně prokrvovány a tkáň se naruší. To, že proleženiny – říká se jim také dekubity – postupují z hloubky na povrch, je velkou nevýhodou, často se rozpoznají až ve chvíli, kdy uvnitř už došlo k rozsáhlé ráně. Jeden test v první fázi nemoci však přece jen existuje. Pokud lehce zmáčknete kůži na postiženém místě a ona na okamžik nezbělá, ale zůstane červená, znamená to, že uvnitř se už něco neblahého chystá.

Jak v tomto okamžiku pomoci? Pečlivě a hlavně pravidelně ležícího prohlížejte. Pokud spočívá na zádech, objevují se proleženiny na patách, loktech, bedrech a na kostrči, při poloze na boku jsou ohrožena ramena, kyčle, hřeben pánevní kosti, žebra, lokty a kotníky, v polosedě lopatky, obratle a křížová oblast. Těmto místům věnujte pozornost a preventivně je masírujte mentolovými mastmi. U lidí v bezvědomí, po úrazech, těžce nemocných a u pacientů nad 70 let vznikají proleženiny už po jedné až šesti hodinách ležení v jedné poloze! Starším lidem proto, že jejich kůže je sušší a méně elastická. Proto střídejte pozici, ve které leží. V nejtěžších případech každých deset minut až čtyři hodiny. Nejvýhodnější jsou polohy boční a šikmé, při pozici na boku položte mezi kolena polštářek, aby se proleženina nevytvořila na vnitřní straně kolen. Je také dobré odlehčit paty asi jeden centimetr nad podložku, ne víc, aby nedošlo k špatnému prokrvování. Ke zmírnění tlaku na kůži můžete využívat molitanové nebo vzduchové matrace, podložky, polohovací polštáře a další pomůcky, výběr je v současné době už opravdu veliký a každý lékař či profesionální ošetřovatelka vám poradí, jak je používat. Zásadní je úzkostlivá péče o čisté, suché a upravené lůžko. Někdy stačí jen nepatrně shrnuté prostěradlo, které tlačí, a problém je na světě. Pokud proleženinu v jejím prvním stadiu zanedbáte, nastane pro pacienta nejbolestivější fáze. Kůže je silně červená, mokvá, olupuje se, dojde k odumírání tkáně. Později se vytvoří vřed, který zasahuje do hloubky tkáně a dokonce až na kost. Tehdy hrozí zánět kostí i kloubů, infekce, která se rychle rozšíří do krve a takový případ pak často končí smrtí. Ošetřování pacienta postiženého těžkými proleženinami je velmi náročné. Rána se musí pravidelně čistit fyziologickým roztokem, zaschlý povrch odstraňovat a okolí rány promašťovat. Na proleženiny se aplikuje tzv. vlhké krytí ran, které podporuje hojení. Jsou to speciální krycí materiály, které se nepřilepí k ráně a neničí nově tvořenou tkáň. Například hydrogelová krytí nebo prostředky s aktivním uhlím, polyakrylátové polštářky apod. Když je narušena kost, dojde k operaci.

Zvláštní péči při prevenci a léčbě proleženin vyžadují pacienti s nadváhou. Je to přirozené, těžké tělo je na podložku tlačeno větší silou a tudíž i tlak na tkáně je vyšší. Také inkontinence je na závadu. Jestliže se zanedbá častá výměna plen, mytí šetrnými mycími prostředky a čistota lůžka, dochází k závažným stavům pacienta. Důležitým preventivním prvkem je správná výživa nemocných a starších nepohyblivých lidí. Pravdou je, že dlouhodobě ležícím lidem příliš nechutná, „rozjet“ chuť k jídlu a udržet je v dobré kondici mohou nutriční nápoje. I v tomto ohledu je dobré poradit se s pečovatelkou, případně nutriční specialistkou. I zdravotníci připouštějí, že ne vždy se proleženinám věnuje dostatečná pozornost. Přičítají to na vrub nedostatku sester a ošetřovatelek. Přitom léčba proleženin je šestkrát dražší než jejich prevence.