Co se za zkratkou NFT, která tento druh umění označuje, vlastně skrývá? Může být NFT atraktivní z pohledu investic, nebo se jedná jen o módní výstřelek a rozmařilost? Co bude se zhmotnělými uměleckými díly, na která jsme byli po staletí zvyklí?

Pokud se pohybujete v prostředí uměleckého nebo digitálního světa, určitě už jste o novém fenoménu NFT slyšeli. Větší části laické veřejnosti ale tato zkratka nic moc neřekne. NFT, neboli unikátní či jinak nezaměnitelný token je dlouhý řetězec čísel a písmen uložený na blockchainu ethereum, což je jakási digitální účetní kniha, která spravuje kryptoměny. Zatímco ale například bitcoin je v základu nerozeznatelný jeden od druhého a všechny mají stejnou hodnotu, NFT je zcela unikátní a nezastupitelný. Představuje jedinečnou věc. Díky této technologii lze originalitu stvrdit v případě například digitální fotografie, jakéhokoliv obrázku, tweetu, nahrávky nebo aplikace. NFT reprezentuje jejich vlastnictví, je to jakýsi certifikát autentičnosti a originality.

Stejně jako zkušený expert rozpozná originál Picassova obrazu od jeho padělku, NFT umožní odlišit původní elektronické dílo od jeho kopií. Úměrně s tím, jak roste popularita „kryptoumění“, roste i poptávka po něm. Pořídit se tímto způsobem dal například token k vůbec prvnímu tweetu. Prodal ho spoluzakladatel platformy Twitter Jack Dorsey. A cena dosáhla astronomické sumy. Při aukci se vyšplhala z jednoho na dva a půl milionu dolarů.

Největší kritika celého nově vzniklého trhu ale směřuje k obrovské ekologické zátěži, kterou přináší blockchainová technologie, kde se obchoduje.

Současnému boomu NFT předcházel pomalejší rozjezd. Prodej probíhal v menší míře už před třemi lety. Tehdy dosahovala hodnota trhu těchto tokenů jen necelých 41 milionů dolarů. Na konci loňského roku už ale vzrostla na víc než osminásobek, když činila 338 milionů dolarů. A když vezmeme v úvahu, že jen během letošního února bylo provedeno kolem 150 tisíc transakcí za dalších 310 milionů a přičteme k tomu březnovou dražbu už zmíněné digitální koláže umělce Beepla za 69,3 milionu dolarů, není pochyb o dynamice růstu trhu s NFT. Pořád jde ale o nehmatatelné výdělky, všechny transakce probíhají ve virtuální měně. Rostoucí popularitě pomáhá současný zvýšený zájem o kryptoměny obecně. Nejpopulárnější bitcoin boří jeden rekord za druhým. A investoři i spekulanti cítí rychlou vidinu zisku i v případě NFT.

Pro umělce samotné představují NFT tokeny možnost, jak prodávat svoje digitální díla napřímo, decentralizovaně a v budoucnu na nich i vydělávat. Součástí kontraktu totiž bývá i provize z každého přeprodeje. Nejčastěji jde o dvě a půl až deset procent z prodejní ceny.

Jen za loňský rok zobchodovalo na trhu s NFT 222 tisíc lidí transakce v hodnotě 250 milionů dolarů (5,5 miliardy korun). Zásadní projekty ze světa NFT, novinky a názory sleduje server Nonfungible.com.

Ne všichni ale nadšení z NFT tokenů sdílejí. Skeptické hlasy jsou slyšet hlavně z umělecké a akademické komunity. Estetická hodnota kryptouměleckých děl je podle nich upozaděna a hlavním kritériem se stává jejich prodejnost a maximální zisk. Největší kritika celého nově vzniklého trhu ale směřuje k obrovské ekologické zátěži, kterou přináší blockchainová technologie, kde se obchoduje. Všechny nové transakce musí být totiž potvrzeny složitými matematickými výpočty počítačů, a to s sebou nese enormní množství spotřebované energie. Podle serveru cryptoart.wtf každý NFT token spotřebuje tolik elektřiny jako měsíční spotřeba průměrného Evropana. Deník Guardian spočítal, že prodej kolekce děl umělkyně Grimes si vyžádal objem elektřiny, jakou spotřebuje průměrný obyvatel EU za 33 let. Transakce tokenů a záznamy v blockchainu vyprodukovaly zhruba 70 tun emisí oxidu uhličitého.

Jak dlouho boom NFT tokenů vydrží, lze těžko odhadovat. Rozhodující bude cena kryptoměn, které slouží jako platidlo digitálního umění. Podle expertů na umění jako takové se díky nim dostane digitální umění do širšího povědomí a stane se běžnou součástí scény.

Beeple: Everydays (2021)

Za Michelangela v online prostoru je v současnosti považován digitální umělec Mike Winkelmann, známý pod uměleckým jménem Beeple. Je autorem dosud nejdražšího díla, vydraženého počátkem března v přepočtu za 11 a půl miliardy korun. Jde o digitální koláž nazvanou Everydays (Každodennost). Winkelmannova díla reflektují současný svět popkultury, ale i politiky.

Mezi nejabsurdnější vydražené NFT tokeny patří jednoznačně kolekce obrázků tacos od fastfoodového řetězce Taco Bell nebo NFT jednoho článku z amerických novin The New York Times.

Jedny z prvních oblíbených tokenů byly CryptoPunks a CryptoKitties (úvodní obrázek článku). Jedná se o animované obrázky deseti tisíc lidí, zvířecích postav a kreslených koček. Původně se přitom obrázky rozdávaly zdarma. V současnosti se ale nejdražší token CryptoKitties prodává za víc než sto tisíc dolarů a nejdražší CryptoPunks za víc než jeden milion. Týdně se smění víc než 260 „koček“.

Trend NFT už pronikl i mezi hudebníky. Kanadská hudebnice Grimes vydražila kolekci svých kryptoděl, které zahrnovaly obrázky, filmové klipy, animace nebo básně za šest milionů dolarů (cca 133 mil. korun.)

Americkému diskžokeji Justinu Blauovi překazila turné pandemie koronaviru, a tak začal vydávat dřív nezveřejněné skladby s exkluzivními vizuálními efekty. Nezůstal ale jen u toho, později se mu podařilo prodat svá originální alba za víc než jedenáct milionů dolarů (243 milionů korun). A to i přesto, že Blau si ponechal autorská práva a fanoušci si mohou skladby snadno kopírovat a sdílet.

Kde NFT tokeny koupit?

• OpenSea.io
• Rarible.com
• SuperRare.co
• KnowOrigin.io

V budoucnu by měla začít fungovat galerie obsahující jen NFT umění. Plán na její založení oznámil nedávno miliardář Mark Cuban. Tweet, který informaci obsahoval, Cuban pak sám jako NFT token prodal.