Aby se krev z dolních končetin vrátila zpátky k srdci, musí se v žilách vytvořit tlak, který překoná zemskou gravitaci. A to je pořádná práce. Zdravá žíla to umí. Pokud ale žilní stěny ochabnou a chlopně uvnitř nedomykají, takže nejsou schopny všechnu krev posunovat směrem vzhůru, žíla se vychlípne a krev se v ní městná. Na kůži se vám mohou objevit modrofialové metličky, skvrny či celé pletence vystouplých žil, nohy vám otékají, cítíte v nich napětí, bolest, v noci přicházejí křeče. Potíž, na niž si stěžuje každý druhý člověk, který překročil šedesátku – křečové žíly.

Jde o jedno z nejrozšířenějších civilizačních onemocnění a postihuje i mnohem mladší lidi – a zejména ženy. Příčiny? Málo pohybu, sedavé zaměstnání či naopak práce, při níž většinu dne stojíme. Ale z 90 procent jde o onemocnění dědičné. Vždyť o křečových žilách se píše už ve staroegyptských papyrech. Léčbou se zabývali i antičtí lékaři, a ne vždy příjemnými metodami. Nemocné žíly se například vypalovaly.

Na podobném principu – tedy vypalování – funguje i ta dosud nejmodernější léčebná metoda: venózní ablace. Jak probíhá?  Přiblížil nám ji MUDr. Karel Bártík z oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce v Praze:

„Po místním znecitlivění lékař zavede vnitřkem stehenní žíly zvané velká saféna izolovanou tenkou cévku do stehenní části k tříslu. Laserový paprsek nebo radiofrekvenční vlny vytvoří tepelnou energii, která nemocnou žílu zataví. Jakmile se nemocná žíla zavře, ostatní zdravé cévy převezmou její roli a obnoví normální poměry odtoku krve. Hmotu, v níž se žíla po zatavení promění, tělo postupně samo odbourá. Vlastní zatavení trvá jednu až dvě minuty, celá operace kolem čtyřiceti minut, ale zákrok je velmi šetrný, nebolestivý, nevyžaduje narkózu, druhý, třetí den po operaci může jít pacient domů.“

Zákroku předchází ultrazvukové vyšetření, které pomáhá určit, jaký typ léčby je pro pacienta nejvhodnější. Na začátku potíží s křečovými žilami je ale konzervativní léčba. Léky, které zmenšují pocit napětí v žilách, odstraňují otoky a zkvalitňují kůži. I vyznavači přírodní léčby mají dost možností.  Pomáhá kaštanový gel a mléko, gel z dubové kůry, řepíková mast a oleje, výsledky má také akupunktura. Dalším krokem k tomu, aby se stav žil nezhoršoval, je komprese končetiny pomocí elastických obinadel či zdravotních punčoch. Ty stlačí povrchové žíly a přesměrují proudění krve do hlubokého žilního systému, kde dojde k urychlení a zlepšení odtoku krve z končetin. Dnes už jsou zdravotnické punčochy stejně elegantní a slušivé jako ty normální. Můžete si vybrat z pěti tříd rozlišených podle tlaku, který vyvíjejí. Užitečné je vědět i to, že punčochy se vyrábějí s antimikrobiální úpravou. Obsahují aktivní ionty stříbra, které likvidují bakterie. Některé mají i tzv. mikrokapsle, které se při pohybu samovolně drtí a uvolňují látky, a ty hydratují pokožku, omezují pocení a navozují svěží pocit. Pro dlouhodobé nošení jsou tyto vlastnosti nezbytné. Žilní nedostatečnost totiž může vést až k nepříjemným komplikacím, jako jsou bolestivé bércové vředy, vysoušení a ztenčení kůže, svědivost, krvácení z prasklých žil apod. Péče o hygienu je tudíž nanejvýš nutná.

Moje babička brala modré uzlíky na svých nohou jako nutný projev stáří a trpěla. Dnešní babičky a dědové tak smířliví nejsou. Lékaři jim nabízejí celou škálu možností jak se tohoto neduhu zbavit či ho alespoň zmírnit. Vedle venózní ablace to jsou další minimálně invazivní techniky: ambulantní  flebotomie či injekční sklerotizace nemocných žil. Existuje i radikální chirurgické řešení. Více víme také o prevenci. Odpočívat s nohama ve vyšší poloze než je srdce, jezdit na kole, plavat, chodit na procházky, odpustit si celodenní sjezdové lyžování v pevně upnutých botách. A známe také jednoduché cviky, které můžeme provádět všude a za každých okolností. Třeba hned teď. Kývejte nohama v kotnících, nejprve nahoru a dolů, pak přidejte kroužky, projděte se po špičkách a pak po patách. Když dojdete až k počítači, najděte si www.krecove-zily.cz, tam se dozvíte víc.