Holdovali jsme příliš alkoholu, kouřili, málo spali, podléhali stresu, rádi se opékali na sluníčku? Vše se sčítá, takže už ve středním věku může být kůže rozryta hlubokými vráskami, může trpět vysoušením, ekzémy, vředy, o nádorech snad ani nemluvě. Ať už ale o tento největší orgán lidského těla pečujeme sebelépe, ke stáru přicházejí změny.

K čemu kůže slouží?

Chrání tělo proti mikrobům, toxinům, alergenům, udržuje rovnováhu tekutin, obstarává výměnu plynů, vylučuje škodlivé látky z těla a reguluje teplotu. Skládá se ze tří vrstev: tenké vnější ochranné ‒ epidermis, silné elastické  ‒ dermis a vnitřní ‒ subcitus, která je složena z tukových buněk a pojivové tkáně. Tato vrstva izoluje a chrání před chladem či teplem, funguje jako tlumič nárazů a slouží k ukládání živin. Mladá kůže je hladká, pružná, pevná, ale zhruba od čtyřicátého roku života se začíná ztenčovat. Buňky už nevylučují dostatek tuku, kůže se olupuje, vytváří šupinky, ztrácí se její elastičnost. Snad nejdříve si suché kůže povšimneme na loktech, kolenou a rukách. Zkraje nám to kromě nepěkného vzhledu snad ani tolik nevadí, ale čím je kůže sušší, tím více se dostavují nepříjemné pocity. Kůže svědí.

Co s tím?

Určitě víme, že časté, dlouhé sprchování či dokonce povalování ve vaně plné pěny není pro kůži žádoucí. Pokud si ale tento požitek neumíme odpustit, máme po ruce kvalitní sprchové gely nebo ještě lépe ‒ koupelové oleje. Zvláště ty s přídavkem aloe very, olivového a pupalkového oleje. Na obličej používáme pleťové mléko. Mýdlo, pokud není speciální, vysušuje. Také pleťové vody s alkoholem raději přenecháme mladším. Pokud nás suchá kůže opravdu trápí, zkusíme to s čtvrthodinovou koupelí ve vodě, do níž vlijeme odvar z ovesných vloček. Samozřejmostí je používání hydratačních krémů, ochranných krémů a olejových zábalů na ruce, balzámu na rty a pravidelný peeling s následným vtíráním výživného krému na chodidla. Následující slova zní jako klišé, ale je to tak. K udržení zdravé kůže přispívá i cvičení, kterým posilujeme krevní oběh, stejný efekt mají střídavé koupele v horké a studené vodě a důležitá je správná výživa s dostatkem vitamínů A a D, zinku a rybího tuku. Nesmíme zapomínat na to, že starší kůže je velmi citlivá na změny teplot. V mrazu se vysouší a praská, což je nejen bolestivé, ale i nebezpečné, protože prasklinami se do těla může zanést infekce. Pomáhají rukavice. Ty bychom měli povinně používat při každé práci s čistícími a chemickými prostředky. Významný je i další faktor. Starší lidé mají rádi teplo, ale místnosti by se neměly vytápět na víc než dvacet stupňů. Horko a sucho kůži neprospívá.  Zrovna tak dlouhé pobývání v klimatizované místnosti a před obrazovkou televizoru či počítače. V takovém prostoru se zvyšuje obsah kladných iontů, které přispívají k vysušování. Proto větrat a zvlhčovat!

Pigmentové skvrny a nehty

Kožní buňky ztrácejí postupně schopnost produkovat pigment. Na kůži vznikají bělavá místa anebo naopak ‒ tyto buňky se zmnožují a vedou k vytváření pigmentových skvrn. Stařecké skvrny nejsou nebezpečné, jen bychom si měli všímat mateřských znamének a bradavic. Pokud začnou měnit barvu, velikost, tvar, začnou svědit či krvácet, neváhat a poradit se s lékařem. Také vzhled nehtů (i ty jsou součástí kůže) může signalizovat zdravotní problémy. Nezvykle bílé nehty ohlašují potíže s játry či ledvinami, červené nehtové lůžko problémy se srdcem, bílé lůžko anémii, žlutý tlustý pomalu rostoucí nehet naznačuje nepořádek s plícemi. Zvláštní kapitolu představují diabetici. Těm nehty žloutnou. Také se méně potí, což vede k vysoušení pokožky zejména na nohách a chodidlech a ke ztrátě citlivosti. Krátké koupele dolních končetin v teplé vodě, vtírání hydratačního krému do ještě vlhké pokožky a zvýšená pozornost každé prasklině, otoku či zarudlému místu by se jim měla stát každodenním rituálem.

A rada na závěr?

I když už máme na bedrech nějaký ten křížek, nemračme se! Když už vrásky, tak ať jenom ty od usmívajících se úst a veselých očí.