Milá babičko,

potřebuji se Ti s něčím svěřit. Jistě víš, že se angažuji ve středoškolském hnutí Fridays For Future (v překladu Pátky pro budoucnost – pozn. red.), které organizuje studentské stávky za klima. Chtěl bych se s Tebou podělit o to, co mě k tomu vede.

Už dlouhou dobu jsem si vědom změny klimatu a jejich nepříznivých dopadů. Nicméně jsem této problematice věnoval odjakživa málo pozornosti a mnohdy jsem byl vystaven názorům, které mě od tématu odrazovaly. Počítám, že jsem nebyl jediný, kdo změnu klimatu zařadil do vlastního pomyslného šuplíku hluboko v podvědomí. Často jsem se utěšoval frázemi jako „bude to problém až příštích generací, nás v České republice neohrozí, stejně s tím sám nic nenadělám“, nebo „sám tomu nerozumím, je to zodpovědnost expertů a politiků“.

Poté, co se téma změny klimatu koncem roku 2018 rozšířilo do světových médií, jsem si uvědomil, že je načase, abych se sám informoval o současné situaci, a tak jsem si udělal vlastní rešerši této problematiky a jejích souvislostí. Po přečtení několika vědeckých prací jsem skutečně pochopil, že nás toto téma bude provázet čím dál intenzivněji po zbytek našeho života. Byl jsem konfrontován nejhoršími scénáři, ve kterých jsem se dočetl, že se možná vrháme do neznáma. Je možné, že posouváme klimatický systém k bodu zvratu, kdy setrvačnost klimatické změny bez ohledu na naše úsilí sklouzne do takového stavu, ve kterém se nacházela před více než 17 miliony lety, a to vše možná už do konce století.

Zjistil jsem, že v takovém klimatu by globální průměrná teplota byla minimálně o 4 až 5 °C teplejší a hladina oceánů více než deset metrů vyšší než dnes. I kdyby byla pravděpodobnost naplnění takového scénáře pod jedním procentem, není přece přípustné, abychom to tak nechali být. O to víc mě znepokojilo, když jsem slyšel českého klimatologa hovořit o tom, že pravděpodobnost takového oteplení do konce století je okolo 40 procent za předpokladu, že se nebude výrazně omezovat produkce skleníkových plynů.

Moje aktivita vychází z přesvědčení, že současná politika potřebuje pomoc a že bez společenské podpory nebude dostatečně včas schopna učinit potřebná opatření v boji proti změně klimatu.

Jistě už rozumíš, proč je pro mě rozpor mezi současnou situací a ambicemi globální politické reprezentace do očí bijící. Vždyť vývoj změny klimatu byli schopni předpovědět vědci už před 40 lety a jejich závěry se dnes potvrzují, či se ukazují dokonce jako moc mírné. Mezitím světové klimatické vyjednávání probíhá už 30 let a koncentrace skleníkových plynů, tedy příčina změny klimatu, po celou tu dobu nadále roste, a navíc zrychleně. Určitě budeš souhlasit, že výrok Alberta Einsteina „definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky“, je zcela na místě.

Česká situace je v tomto ohledu taktéž tristní. Patříme mezi státy s nejvyšší produkcí emisí na hlavu a s výrazným historickým podílem na změně klimatu. To však očividně není dostatečný důvod k tomu, aby se u nás respektovaly limity těžby uhlí. Uhelné elektrárny přitom produkují 41,5 procenta celkových emisí skleníkových plynů v České republice. Investujeme velké množství financí do zastaralého fosilního průmyslu namísto do inovací, zefektivnění průmyslu a čistých zdrojů energie. Jistě jsi slyšela našeho premiéra prohlašovat, že splňujeme evropské závazky, už ale nedodal, že to jsou závazky, které jsme si sami nastavili a které nejsou v souladu s Pařížskou dohodou (udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilování o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C), kterou Česká republika ratifikovala. Nechápu, jak mohou politici opakovat, že hlavním emitentem je Čína, ale to, že jsme jako součást vyspělého globálního Severu přesunuli velký podíl svých emisí do Číny v důsledku našeho konzumu, už očividně nestojí za zmínku.

Zkrátka se mi zdá, že způsob, jakým k této problematice přistupujeme, vykazuje takřka nulovou morální integritu. Jakožto součást vyspělého globálního Severu, který má z historického hlediska největší zodpovědnost, musíme jít celému globálnímu společenství příkladem.

Nedávno jsem narazil na studii, která zmiňuje několik set miliónů lidí, kteří budou nuceni do konce století přímo či nepřímo kvůli změně klimatu migrovat. Kolik z nich dorazí na hranice Evropské unie? Pro mě osobně už není změna klimatu otázka záchrany ledních medvědů, ale otázka bezpečnosti lidské civilizace tak, jak ji známe, s tradičně zakotvenými hodnotami a demokratickou politickou kulturou.

Moje aktivita vychází z přesvědčení, že současná politika potřebuje pomoc a že bez společenské podpory nebude dostatečně včas schopna učinit potřebná opatření v boji proti změně klimatu. Tak ostatně vnímám roli hnutí Fridays for Future. Jde nám o to proaktivně ovlivňovat veřejné mínění a vytvářet impulzy, které povedou k hmatatelnému pokroku v řešení této problematiky. Samozřejmě někdy narážíme na odpor i ze strany klimaskeptiků, ale to je dobře. Skepse je ostatně od podstaty dobrá vlastnost, která nám umožňuje sebereflexi. Možná může mít někdo obavy, že propagujeme konkrétní politickou ideologii, jako je komunismus, to ale není pravda. Naším cílem je přispět k nalézání udržitelného stylu života na této planetě.

Řeknu Ti, že to není vždy jednoduché, někdy si připadám, že jsem ve společenství mravenců, kteří těžko mohou pochopit, že jim začíná hořet okraj lesa. Někteří mohou říkat, že z nás mluví mladistvá naivita a optimismus, ale myslím si, že i tak se každá snaha počítá. Doufám, že máš pochopení. Rád se s Tebou sejdu u oběda a popovídám si o tom všem podrobněji. Tvůj názor je pro mě moc důležitý.

S láskou,
Tvůj Vítek