PRAKTICKÉ RADY

Příliš hluční sousedi

Mám obrovské problémy se sousedy, kteří jsou velmi hluční. Přijdou domů a pustí si hudbu tak nahlas, že to musí být slyšet až na druhý konec vsi. Je to velice nepříjemné a já nevím, jak to řešit.

Hned na úvod je třeba uvést, že se na takovéto otázky špatně odpovídá obecně a že by bylo mnohem lepší, kdybyste s tímto dotazem zavolala na bezplatnou linku důvěry. Jistě to znáte, deset podobných případů a ani jeden není stejný …A nemá ani stejné řešení.
První, co člověka napadne, je lidský kontakt. Řada lidí, kteří volají na naší linku, vytočila dříve číslo policie, než by cokoliv sousedovi řekla přímo do očí. Jde o věc vztahovou a nejlepší je, když se ji pokusíte řešit přímo s nimi. Nejvhodnější je koncepční řešení – tedy ve shodě s manželem případně ostatními obyvateli vašeho domu. Když každý jedná na vlastní pěst, výsledky bývají nevalné. V konkrétním jednání se pak osvědčuje vstřícnost, přímost a otevřenost. Často se dozvíte, že jde o nějaké odvetné opatření. Důležitá je tedy otevřená komunikace.
Pokud k řešení nevede, jsou jiné možnosti. Někdy se najde osobnost v rodině či někdo, kdo vám s vyjednáváním pomůže nebo máte ve vsi někoho váženého, na koho všichni dají. Jsou ještě obce, kde je takový starší, či přímo starosta. Dohoda s policií také někdy pomáhá. Už se stalo, že vše vyřešila domluva strážce zákona, který měl v oblasti respekt.
Nejde-li to ani touto cestou, přichází na řadu právo. Nejprve asi přestupkové. Pokud by například hluk pokračoval do nočních hodin, je možné se obrátit na přestupkovou komisi obecního úřadu se stížností (podle zákona 200/1990 Sb., přestupky proti veřejnému pořádku, § 47 odst. b) rušení nočního klidu). Pokud by komise neshledala, že došlo k přestupku, dalším možným krokem by bylo obrátit se k občanskému soudu s žalobou. Ta se podává k místně příslušnému soudu, advokáta k tomu nutně nepotřebujete, ale pokud s tím nemáte zkušenosti, bude potřeba poradit se na obecním úřadě či v občanské poradně. Obrátit se s žalobou na soud není žádná ostuda, ke konfliktům samozřejmě dochází a ne vždy je možné je řešit jinak. Jde ale v tuto chvíli bohužel o zdlouhavé řešení.
Ještě je zde jiná alternativa. Můžete se obrátit na tzv. asociaci mediátorů ČR. Mediace je v tuto chvíli nejrychlejší a také velice účinný způsob řešení sporů. V průběhu tříhodinového sezení zprostředkovává tzv. mediátor, profesionál na řešení konfliktů, vzájemnou výměnu informací, které nemohly být dosud z nejrůznějších důvodů komunikovány. Napomáhá zúčastněným stranám definovat společné i rozdílné zájmy a usnadňuje nalezení oboustranně přijatelného řešení. Je tu ale jedna nutná podmínka – dvě strany ochotné jednat. Více na tel. čísle 251553461 a na www.amcr.cz . Přeji vám, aby se váš konflikt vyřešil co možná
nejelegantněji. Možná, že právě Vánoce jsou k dohodě a usmíření ta nejvhodnější doba.

SOCIÁLNÍ PORADNA

Starostí o maminku odkládá operaci

Nejsem seniorka, je mi teprve 45, ale snad mi poradíte. Jsem z Plzně a píši kvůli své kamarádce, která se stará o ležící 85tiletou maminku po cévní mozkové příhodě a 2 malé děti a už několik měsíců odkládá vážnou gynekologickou operaci, protože ji nemá kdo zastoupit a nechce maminku nikam odložit. Přemýšlela jsem, že bych vzala její maminku k sobě, ale sama se starám o tatínka s Alzheimerovou chorobou, tak bych to asi nezvládla …Víte, nevím, co jí mám poradit, už je taky strašně vyčerpaná – pořád pere, maminka má někdy problém s inkontinencí a do koupelny ji musí nosit na zádech.

To je opravdu moc těžká situace, nedivím se, že je vyčerpaná a rozumím tomu, že máte o ni strach. Je toho na ni moc. Nejzávažnější z toho, co říkáte, je ta operace. Myslím, že by ji určitě neměla odkládat, vždyť krom maminky má ještě malé děti a bude-li vážně nemocná, nebude se moci starat o nikoho. Věřím, že i maminka určitě pochopí, že je operace pro její dceru životně důležitá. Pokud není nikdo z rodiny, kdo by mohl péči o maminku převzít, je možnost zkusit ji na přechodnou dobu umístit do LDN. V Plzni je velmi dobře fungující hospic sv. Lazara (další hospice jsou v Praze, Brně, Červeném Kostelci). Věřím, že maminka nebude strádat a možná by v těchto zařízeních byla i větší možnost rehabilitace, kterou potřebuje. Až bude vaše kamarádka schopná si zase maminku vzít domů, myslím, že by bylo možno za pomoci praktického lékaře zajistit domácí péči a rehabilitaci, aby nebyla na všechno sama. Existují také různé půjčovny kompenzačních pomůcek. Za minimální poplatek je možno vypůjčit si domů vozík, polohovací postel, chodítko nebo gramofon- takový ten nočník v židli. Tyto služby poskytují právě hospice, Katolická charita, Diakonie nebo Domácí péče – určitě by tyto pomůcky usnadnily denní život vaší kamarádce. Také při obtížích s inkontinencí má nárok prostřednictvím praktického lékaře získat poukaz na určitý počet plen. Vaše přítelkyně by také měla mít nárok na příspěvek na péči. Je třeba se domluvit na sociálním odboru příslušného obecního úřadu a s praktickým lékařem, který se stará o její nemocnou maminku. Bude stanovena příslušná kategorie potřebnosti a po schválení revizním lékařem by mohly pobírat finanční příspěvek. Je moc hezké, že své přítelkyni pomáháte, že s ní o jejích starostech mluvíte, má ve vás velkou oporu. Tlumočte jí tyto rady a kdyby cokoli potřebovala, třeba si jen promluvit, naše linka je k dispozici.
Při péči o nemocného máme sklon se odbývat a soustředit se jen na potřeby a přání druhého, ale je v pořádku myslet také na sebe – potřebujeme dostatek spánku, jídla, pohybu, ale také trochu vlastního času pro k regeneraci duševních i fyzických sil. To, že pečujeme o nemocného a spoluprožíváme s ním jeho utrpení, neznamená, že se nesmíme ani na chvíli vzdálit, že nesmíme prožívat radost, že se musíme všeho vzdát. Náš život se přece nezastavil -hezké zážitky a příjemné chvíle přispějí k naší duševní pohodě a lze z nich čerpat energii pro těžké okamžiky. A naopak můžeme něco zvenku přinést i svému nemocnému domů a tak ho obohatit nebo prostě potěšit.

PRÁVNÍ PORADNA

Dědění ze zákona

Chtěl bych se zeptat, zda je mojí povinností sepsat závěť?

Nikoliv. Sepsání závěti je jen a pouze vaším právem. Nesepíšete-li závěť, notář se v dědickém řízení bude řídit občanským zákoníkem a v něm stanovenými pravidly. Jedná se o tzv. dědění ze zákona. Pokud závěť sepíšete, má tato přednost a notář se bude řídit touto vaší poslední vůlí.
Dědění ze zákona najdete v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) v paragrafech 473 až 475a. V první skupině dědí potomci zůstavitele a manžel, každý z nich stejným dílem. V praxi to znamená, že pokud je zůstavitel ženatý a má například dvě děti, syna a dceru, bude se dědit takto: Nejprve se rozdělí společné jmění manželů a to, co zůstane jako výlučné vlastnictví zůstavitele se rozdělí na třetiny mezi pozůstalého manžela a děti. V případě, že by například syn již nebyl na živu a měl tři děti, do jeho dílu by nastoupily jeho děti. Synova třetina by se tedy rozdělila na další tři části mezi jeho děti.
Pokud zůstavitel děti neměl, dědění v první skupině odpadá. Samotný manžel dědí ve druhé skupině, a to spolu s rodiči zůstavitele a s osobami, které se zůstavitelem žili po dobu nejméně jednoho roku ve společné domácnosti. Pravidlem této skupiny je, že manželovi se musí dostat nejméně polovina dědictví. Jinak dědici druhé skupiny dědí stejným dílem.
Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů zůstavitele, přichází ke slovu skupina třetí. Tam dědí zůstavitelovi sourozenci spolu s osobami, které žili se zůstavitelem po dobu nejméně jednoho roku ve společné domácnosti. Pokud některý ze sourozenců nežije, nastupují do jeho dílu jeho děti (v této pobočné řadě, jak říká dědické právo, však ne už děti dětí, jako je tomu u dědění potomků, tedy v tzv. řadě přímé).
Nedědí-li žádný dědic ani ve třetí skupině, na řadu se dostává skupina poslední, čtvrtá. V té dědí prarodiče zůstavitele a pokud již nežijí, dědí stejným dílem jejich děti, tedy strýcové a tety zůstavitele.
Tím výčet dědiců podle zákona končí. Nědědí-li se tedy ze závěti a nědědí-li ani žádný z dědiců ze zákona, připadá dědictví jako tzv. odůmrť státu (§ 462).
Pokud tedy chcete odkázat něco bratranci, vzdálenému příbuznému, kamarádovi či nějaké nadaci, musíte to učinit formou závěti. Pro informace se můžete obrátit na kterékoliv notářství, občanskou poradnu či telefonicky na bezplatnou linku důvěry pro seniory, Zlatou linku seniorů.