Sociální poradna

Začínám pečovat o svého vážně nemocného a osamělého strýce a mám obecně pocit, že jsem nějaké exotické zvíře. Nikde žádné velké nadšení, žádná podpora, dokonce ani informační, natož psychická. Existuje nějaká opora?
Dotýkáte se skutečně opomíjeného problému. Péče o staré a nemohoucí se stále více přesouvá do domácností, což je jistě trend příznivý. Přibývá tak lidí, kteří o ně pečují (tzv. pečující), o které se zatím nikdo moc nestará. Přitom rodinný pečující potřebuje ještě více péče než odborný – třeba právě proto, že není profesionál nebo proto, že se jej vše dotýká daleko více. Rozhodnutí pečovat je samo o sobě hodno podpory a ocenění.
Vezmeme-li to popořadě – první cesta by měla vést na sociální odbor městského úřadu v místě, kde žijete. Tam by vás měli informovat o možnostech – o tom, jak vyřídit příspěvek na péči, o platbě vašeho zdravotního a sociálního pojištění, o možnostech vaší podpory v daném regionu. Obrátit se můžete také na různé informační linky, některé z nich jsou bezplatné, jako například Paragrafík na čísle 800100250 (Liga vozíčkářů), linka Prosaz 800246642. Nejen informační podporou jsou také internetové stránky Pečující.
Dále je možné se obrátit na Linku seniorů, která pracuje i s pečujícími a poskytuje kromě informačního zázemí také oporu psychickou. V regionech lze vyhledat místní linky důvěry (volání však není na účet volaného).  Další institucionalizovanou péčí by byla například i návštěva psychologa či psychoterapeuta, někoho, s kým můžete své obavy, pochybnosti, důvody rozhodnutí nebo se například ujistit, zda je to skutečně to, co chcete. Také si ověřit svoji motivaci. Tady se již dostáváme k části neinstitucionalizované. Vše je třeba dobře zorganizovat, o péči se rozdělit pokud možno ještě s někým jiným. Pokud by vás okolí nechápalo, začněte se stýkat s někým, kdo pro vaši obětavou práci bude mít porozumění.  Nezapomeňte myslet především na sebe, na své koníčky, přátele, svůj prostor. Čeká vás velice těžký úkol a to jak jej zvládnete záleží především na tom, jak úspěšně se vám podaří starat o sebe. To nejdůležitější ze všeho je ale jakási dohoda mezi Vámi a strýcem. Nejlépe se pokuste předem domluvit rámec pomoci, budete znát strýcova očekávání a zhodnotíte, jaká chcete a můžete vyplnit. Dopředu stanovíte pravidla a hranice pomoci. Často se totiž stane, že se ve vztahu objeví pocity nespokojenosti, nevděku, manipulace, nesvobody …Právě touto formou lze nedorozuměním a nepříjemnostem předcházet.

Právní poradna

Mám syna. Měl jsem i dceru, která již bohužel zemřela. Po dceři zůstaly 2 děti a 5 pravnoučat. Mám byt a chtěl bych, aby po mé smrti připadl výlučně synovi.
Děti dědí, není-li sepsána závěť, v první dědické skupině a jsou tzv. neopominutelnými dědici. Když dítě zemře, automaticky do jeho podílu nastupují jeho děti, tedy vaše vnoučata. Vše upravuje občanský zákoník v § 473. V tomto ustanovení stojí, že Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci. Konkrétním výsledkem dědického řízení ve věci vašeho bytu by tedy v tuto chvíli bylo: Syn má polovinu, 2 vnoučata od zemřelé dcery také polovinu (každý čtvrtinu). Přirozeně v případě, že nemáte manželku, o které se v dotazu nezmiňujete. Vlastníte-li pouze byt a nic jiného, můžete v závěti byt odkázat výlučně synovi a zároveň vyjádřit přání, aby druhou stranu vyplatil. Ale pozor – zde neplatí, že vaše přání jest komukoliv rozkazem. Museli by se na tom pak ještě všichni dědicové v rámci dědického řízení (nikoliv předem, to by byl nezávazný právní úkon) shodnout. Zákon nicméně pracuje s dědictvím jako celkem – tedy je zde i otázka celkového rozsahu děděného majetku. Pokud například vlastníte byt a k tomu ještě chalupu, a byt má stejnou hodnotu jako chalupa, může byt připadnout synovi a chalupa potomkům vaší dcery.
Pokud byste se chtěl vyhnout tomu, aby z vašeho majetku cokoliv zdědila vnoučata z dceřiny strany  a nepřejete si, aby musel syn vyplácet, máte dvě možnosti. Tou první je vydědění ze zákonem stanovených důvodů (§ 469a oz). V tom případě byste však musel vydědit nejen vnoučata, ale i pravnoučata, která jsou také zákonem chráněnými neopominutelnými dědici. K tomu také patří, že vydědit lze jen zcela, nikoliv jen z části dědictví, tedy například jen co se bytu týká. Tou druhou možností je darování bytu ještě za života. To je postup sice v tuto chvíli nejsnazší (neplatí se ani darovací daň), nicméně má svá rizika. Pokud byste tak učinil, a máte zájem v bytě žít, nezapomeňte si v něm alespoň zřídit tzv. věcné břemeno užívání.
Co se týká dědění, je složité také v tom, že vše se měří a váží podle momentu, ve kterém tzv. zůstavitel zemřel. A je důležité, kdo z dědiců je naživu právě v tu chvíli. Jedinou možností je konat již za života nebo alespoň svoji vůli podpořit sepsáním závěti, kterou pak můžete neustále aktualizovat a měnit.

Praktické rady

Raději než telefonicky bych se obrátila na Linku seniorů písemně. Ráda bych se ale zeptala – jak je u tzv. internetového poradenství zachována anonymita?
Skutečně, na Linku seniorů se můžete obrátit buď telefonicky na číslo 800200007 nebo písemně – na adresu: linkasenioru @ elpida.cz . Ať email podepíšete vlastním jménem či ať píšete například z emailové adresy registrované pod vaším jménem, je s těmito údaji nakládáno podobně jako na Lince seniorů nebo na jiných linkách důvěry – nikam se tyto údaje dále nezaznamenávají a přístup do emailové databáze je chráněn. Pokud chcete psát zcela anonymně (například pod pseudonymem nebo zcela bez podpisu), je to přirozeně možné, anonymita je jednou z výsad a základních pravidel linek důvěry i emailových důvěrných poraden. Pokud nechcete, aby bylo rozpoznatelné vaše jméno z vaší emailové adresy, založte si novou pod nějakým heslem či cizím jménem. Můžete být třeba Cyrila.smutna, Metodej.vesely nebo taky zajic @ …Je to jen na vás.
Kontaktovat písemně e-mailovou poradnu Linky seniorů můžete i přes formulář na stránkách Elpidy plus. Ale i tam musíte přirozeně uvést zpáteční adresu, na kterou odborníci za klávesnicí odpoví nejpozději do 3 pracovních dnů.

Lékař radí

Manžel byl na odběru krve a našli mu vyšší hladinu tuků v krvi, žádné léky na to nedostal…
V krvi může být zvýšená hladina cholesterolu nebo tzv. triglyceridů , a to je rizikovým faktorem aterosklerozy cév. Můžete to velmi ovlivnit dietou-omezit příjem tuků-vynechat nebo výrazně omezit uzeniny, namísto tučných mas zkusit zařadit do jídelníčku hlavně kuřata a ryby…u jogurtů se vyvarovat smetanových, kupovat sýry jen do 30% tučnosti. mastit olivovým olejem pokud možno vynechat sádlo a máslo…zkusit ve zvýšené míře konzumovat zeleninu, celozrnné pečivo nebo přidávat vločky či vlákninu třeba do jogurtu..to pomůže navázat tuky ve střevě a ty se pak zpětně nevstřebají a odejdou se stolicí…Určitě vás paní doktorka poučila, nebo v knihkupectví seženete různé návody k nízkocholesterolové dietě. Je možno to také podpořit, různými potravními doplňky-napadá mě lecitin, omega3 nenasycené mastné kyseliny,  nebo třeba Hercampuri, což je jihoamerická bylina, která čistí krev, povzbuzuje játra a umí také snížit hladinu cholesterolu v krvi . V lékárně či v obchodě s bylinkami byste určitě dostali další cenné rady. Vím, že obzvláště muži neradi mění své stravovací návyky, ale snížit riziko vzniku infarktu nebo mozkové příhody je docela pádným důvodem!