Ten pohled se nikdy neomrzí: široké schody mezi skalními věžemi pozvolna zatáčejí pod vrcholem Velké kupy, kameny kolem nich jsou obrostlé mechem a rýhy v nich připomínají ty, kdo tudy procházeli před sto i více roky. Už jen pár kroků a Kamenná brána otevře nádherný výhled na východní Krkonoše.
Osmikilometrová procházka sem vede z Broumova přes několik zastavení martínkovské křížové cesty, kolem smělých skalních věží a pramene s lahodnou vodou. Taková turistická pestrost je vlastní snad celému broumovskému výběžku. Jako všechny výběžky republiky má i ten broumovský značný svéráz; navíc však ještě tajuplnou krásu skalní krajiny, výrazný dotek benediktýnského baroka a několik kulinárních zajímavostí.
Sbohem s ledním medvědem
Pokud se vydáte po trati do Broumova, stojí za to naplánovat výlet na několik dní. Jen na samotné město to chce aspoň den.
Procházku po Broumově bychom mohli začít barokně, ale to je trochu moc obligátní, a navíc je od nádraží blíž dřevěný hřbitovní kostelík Panny Marie. Pozoruhodný je tím, že v něm není jediný hřebík, vše je postaru spojené roubením a hrázděnou konstrukcí. A taky svou věkovitostí. Léta Páně 1421 vzali husité šturmem a ohněm tehdejší kostel; ten stávající vyrostl o třicet let později. Dřevěné desky v jeho ochozu připomínají, co se v okolí dělo: třeba značné nálety kobylek v polovině 16. století.
Za prozkoumání stojí i přilehlý hřbitov, který je mimo jiné místem posledního spočinutí Václava Vančáka, montéra chladicích zařízení národního podniku Mrazírny. Ten si dal na náhrobek polárního medvěda: logo svého někdejšího zaměstnavatele.
Přes ulici je antipod prastarého kostelíka, nová, architektonicky ceněná a hliníkem opláštěná smuteční síň. Odtud již kolem rázovitého kiosku vede cesta k největší broumovské atrakci, jíž je červenobílý klášterní komplex přestavěný do barokní podoby Kryštofem a Kiliánem Ignácem Dientzenhoferovými. Otec a syn tu zanechali řádnou stopu: rozseli po okolí osm dalších kostelů (Vižňov, Ruprechtice, Vernéřovice, Heřmánkovice, Bezděkov, Otovice, Šonov, Božanov) a jednu kapli na vyhlídce Hvězda. Tam je též turistická chata stejného jména, kde se stoluje v rázovitém interiéru pod loveckými trofejemi.
Barokní zvěřina
V benediktýnském klášteře se kromě slavné knihovny a Sancta sindon čili svatého plátna nachází též členitá zahrada s barokním kuželníkem, který můžete vyzkoušet. V zahradě bývají též výstavy a v teplejších měsících sem můžete zajít na koncert či rovnou festival vážné hudby Za poklady Broumovska. Modernější muzika zní pravidelně v undergroundovém klubu Eden bývalého disidenta a chartisty Stanislava Pitaše, do kterého kdysi zavítal i americký velvyslanec, anebo na náměstí, kde se letos už potřetí sejdou rockoví hudebníci na Free World Broumov. Několik bicích souprav, basisté i kytaristé z různých kapel odehrají předem domluvené skladby ve společné síle.
Občerstvení po všech kulturních zážitcích najdete U Tří růží. Na rozdíl od mnoha jiných klášterních podniků není tento ani historizující, ani temný. Světlé členité prostory pod klenbami jsou čistě řešeny a totéž lze říci i o kuchyni. Klasické tuzemské recepty jsou pootočené do moderna: třeba v podobě kance a šípkové s brusinkovými knedlíky nebo kachní rolády s bramborovou kaší ovoněnou křenem. Bod navíc si Tři růže zaslouží za maso z místních honiteb.
V klášterním areálu se též nachází kavárna s vlastními dezerty, vlastním chlebem a vůbec různými delikatesami. Vše lze spořádat nebo přibalit jako svačina na cestu.
A na další cestu vás zrovna vyšlu. Je dlouhá devět kilometrů a vede opačným směrem, než se pnou Broumovské stěny se svou Kamennou bránou. Z Broumova vás modrou značkou povede takzvaná Rožmitálská cesta, což je půvabná polňačka, kde se vyplatí hodně otáčet a zastavovat. To abyste si znovu a znovu užívali výhled na broumovský klášter a město vůbec.
Za Rožmitálem se cesta stáčí k lomu pod Homolí, který lze obkroužit krátkou naučnou stezkou. A odtud už vzhůru k hraničnímu hřebenu. Kdo by měl hodně energie, může to střihnout až nahoru na Sluneční kopu a odsud kousek Polskem přes malebnou zříceninu kaple u Graniczniku. Běžná trasa po modré se k hraniční čáře připojí až o něco později a po hřebenovce dojde pod Červenou horou a Třípanským kamenem až do Janoviček. Komu by se naopak nahoru nechtělo vůbec, využije hned za lomem žluté odbočky a přes Bobří vrch a Liščí paseku se dostane na spodní konec Janoviček.
Fous pod hřebenem
Janovičky jsou slepencem chalup, penzionů a několika vleků. A navzdory poloze to není zrovna nějaká zapomenutá líbezná víska. Tedy povětšinou. Kdo si dá tu práci a dojde až k poslednímu stavení, vezme Janovičky na milost hned a snadno. Na místě s nejlepším výhledem do kraje tu stojí citlivě zmodernizovaný zámeček, který tímto doporučuji k ubytování.
Terasa s útěšným výhledem do kraje je jen prvním důvodem, proč zde zůstat. Tím druhým a hlavním je mladý personál, který dosud neopustil entuziasmus a který netrpí tradičním cynismem tuzemských číšníků a recepčních. Třetí silnou kartou Zámečku je kuchyně. O něco méně sofistikovaná než broumovské Tři růže, ale též moderně upravená krajová jídla jsou gruntem menu, stejně jako lokální suroviny. Načepují vám tu místního Opata, hronovský bůček připraví pomaličku, aby zůstal hodně šťavnatý, a králíka naservírují s kapustičkobramborovým pyré. No a pak je tu výborná snídaně z lokálních surovin.
A ráno hřebenovka, která začíná půl kilometru odtud, anebo cesta, kterou seběhnete přes heřmánkovický kostel (jeden z těch zmiňovaných od otce a syna Dientzenhoferů) do Olivětína na vlak.
Další zajímavosti v okolí
- Muzeum stavebnice Merkur, Police nad Metují
- Zámeček Bischofstein, Skály
- Ivanitská poustevna, Teplice nad Metují
Kam taky na jídlo
- Bischofstein, Teplice nad Metují
- Restaurace Amerika, Křinice
Kde ještě přespat
- Dům hostů, klášter Broumov
- Apartmány Ve Mlýně, Teplice nad Metují
- Penzion U Pitašů, Šonov
Doprava
Železnice obkružuje celý výběžek i přilehlý Adršpach. V Broumově je konečná a trať odtud ubíhá jen do Teplic. Od Prahy se sem cestuje přes Hradec Králové, od východu přes Choceň a Náchod.