Věděli jste třeba, že nárok na preventivní prohlídku u zubaře máte sice dvakrát do roka, ale musí mezi tím uplynout ideálně doba pěti měsíců a nejkratší interval smí být jen tři měsíce? Pak pojišťovna prevenci plně uhradí. To znamená, že je ideální plánovat první návštěvu zubaře vždy začátkem roku.

A víte, že při každé preventivní prohlídce u praktického lékaře máte právo na orientační vyšetření moči diagnostickým papírkem? Na to zapomíná často i řada lékařů samotných. I když se tedy cítíte zdraví, měli byste se starat o své zdraví a hlídat si termíny preventivních prohlídek, které mohou odhalit závažná onemocnění ve stadiu, kdy jsou léčitelná. A také si hlídat, aby vám lékař vždy provedl všechna vyšetření, na která máte ve svém věku nárok.

Na co vše a v jakém věku máme jako pacienti nárok? Harmonogram preventivních prohlídek je následující:

• všeobecná preventivní prohlídka u praktického lékaře – 1x za dva roky (děti do 3 let u praktického lékaře pro děti a dorost častěji, od 3 let pak rovněž ve dvouletých intervalech)
• gynekologická preventivní prohlídka – každoročně od 15 let, vždy po uplynutí jedenácti měsíců od poslední prohlídky
• prohlídka u zubního lékaře – 2x ročně, nejméně po uplynutí intervalu tří měsíců

Na preventivní prohlídky navazují takzvané screeningové programy, které pomáhají odhalit výskyt onkologických onemocnění v raném stadiu, kdy lidé nemají žádné příznaky či potíže. V Česku mají pacienti hrazené tři druhy screeningu zhoubných nádorů.

• screening nádorů prsu prostřednictvím mamografie, a to od 45 let 1x za dva roky. Na mamograf ženy vysílá jejich gynekolog nebo praktický lékař.
• screening nádorů tlustého střeva a konečníku – od 50 do 55 let 1x ročně prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice; od 55 let 1x za dva roky tento test, nebo vyšetření za pomoci kolonoskopie 1x za 10 let. Test vám nabídne každý praktický lékař nebo gynekolog a může vás také odeslat na odborné pracoviště na kolonoskopii.
• screening nádorů děložního hrdla prostřednictvím laboratorního vyšetření stěru z děložního hrdla, který provede gynekolog při preventivní prohlídce – od 15 let 1x ročně.

Není překvapením, že nejvíc zodpovědné v preventivní péči o zdraví jsou právě ženy a dodržují pravidelné návštěvy gynekologa. Podle mluvčího VZP Oldřicha Tichého jich na tuto pravidelnou prohlídku chodí 45 procent žen. To k zubaři se nám chce jen o něco více – pravidelné prohlídky dodržuje jen každý druhý pacient. „Vůbec nejméně lidé dbají na prevenci nádoru střev a konečníku, což je onen test na okultní krvácení, nebo vyšetření za pomoci kolonoskopie – tuto prevenci absolvuje jen 10 procent z těch, kteří na ni mají nárok,“ říká Tichý. K praktickému lékaři si přitom na prevenci zajde 45 mužů a žen.

Lidé se obávají, že kolonoskopie bolí, což však podle onkologa Jiřího Vorlíčka už dávno není pravda. „Pacient dostane injekci, která ho utlumí, a cítí se trochu jako v rauši. A co je nejlepší, po vyšetření si ani nepamatuje, že by ho něco bolelo,“ říká lékař. Jen je pak podle něj třeba myslet na to, že než účinek injekce odezní, neměl by člověk asi hodinu řídit.

Na co se ptát lékaře při prevenci? Mimo jiné na vyšetření cholesterolu, které je součástí laboratorních vyšetření, která se provádějí při preventivních prohlídkách u praktického lékaře. Frekvence vyšetření je stanovena ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví a provádí se v rámci první preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé, tedy v 18 letech, a pak ve 30, 40, 50 a 60 letech věku. Vyšetření si určitě nechte udělat, i když zdánlivě nemáte problémy. „Už i třicátníci mají vysoký cholesterol, nejen lidé ve věku nad padesát,“ říká praktická lékařka Dana Kaprálová. Dále by měl lékař změřit krevní tlak, zjistit index tělesné hmotnosti a orientačně vyšetřit zrak a sluch. Na laboratorní vyšetření glykémie máte nárok opět při první všeobecné preventivní prohlídce a pak od 40 let ve dvouletých intervalech, na EKG ve věku 40 let a následně ve čtyřletých intervalech.

Povinnou součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře je také zhodnocení onkologických rizik, vyšetření kůže atd. U mužů má lékař při zvýšeném riziku provést klinické vyšetření varlat, u rizikových žen od 25 let klinické vyšetření prsů.

Autorka je redaktorkou MF DNES.