Čím více léků člověk užívá, tím vyšší je riziko, že se u něj objeví další zdravotní problémy způsobené právě tím, jak navzájem léky působí. Příznivé účinky se nedají jednoduše sčítat, často jeden lék snižuje účinek druhého léku, nebo jej úplně vyruší, a naopak roste počet nežádoucích účinků. Často se na to, že pacienta jeho léky ohrožují, přijde ve chvíli, kdy je hospitalizován. „Lékové interakce mohou zásadně ovlivnit výsledek léčby. Ve výsledku může docházet k poddávkování, vzniku toxicity, manifestaci vedlejších účinků, zesílení účinků léků nebo stavu, kdy léky působí proti sobě,“ popisuje farmaceut Filip Smetana, vedoucí lékárny BENU v Praze na Zahradním Městě.

Analgetika mohou zhoršit léčbu hypertenze

To, že se léky navzájem negativně ovlivňují, většina pacientů vůbec netuší, a o to mohou být vážnější následky. „Například léky ze skupiny nesteroidních analgetik, kam patří také běžné léky obsahující ibuprofen a diklofenak, mohou mimo jiné snižovat účinek léků používaných k léčbě vysokého krevního tlaku. Takováto léková interakce se pak nemusí projevit ani žádnými subjektivními příznaky, ale nedostatečná léčba vysokého krevního tlaku zvyšuje riziko infarktu či mozkové mrtvice,“ vysvětluje profesor Ondřej Slanař, přednosta Farmakologického ústavu 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Právě jeho tým běžně řeší případy pacientů, u kterých dochází k závažným lékovým interakcím, a je nutné změnit jejich terapii.

Mnohdy až během hospitalizace zdravotníci zjistí, že pacient má předepsány, či současně užívá volně prodejné léky, které mu působí zdravotní problémy. „Pokud nelze léky zcela vysadit, je možné buď zvolit jiné léky, pokud existuje vhodná alternativa, nebo je nutné upravit dávkování tak, aby pacient léčbu snášel,“ popisuje profesor Slanař. Jindy se naopak náhlé zhoršení zdravotního stavu může stát důvodem, kdy člověk dostane léky, které jsou pro něj nevhodné. Stačí, aby zamířil na pohotovost a vlivem stresu si nevzpomněl na to, jaké všechny léky už užívá.

Návštěva v ordinaci by se neměla proměnit v monolog lékaře. Naopak je vhodné, když s ním pacient vede dialog a aktivně se zajímá o svůj zdravotní stav i možnosti léčby.

V České republice přitom neexistuje jednotný elektronický systém sledování léků, které mají pacienti předepsány. V praxi to znamená, že když se člověk léčí u více lékařů specialistů, odborníci, kteří se o něj starají, nemají automaticky přehled o tom, jaké léky užívá. Lehce tak může dojít k situaci, kdy mu budou doporučeny nevhodné kombinace léků. „Systémovým řešením by byla elektronická evidence léků. Každý lékař by hned viděl, jaké léky který pacient užívá, a mohl interakci odhalit včas, ještě před tím, než mu předepíše další léky,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Seznam léků s sebou

Nežádoucím lékovým interakcím lze naštěstí do značné míry předejít, a to i v případech pacientů, kteří trpí hned několika chorobami současně a musí užívat více léků. I u takových nemocných existují možnosti, jak jim pomoci. Základem je, aby spolupracovali lékaři, kteří o pacienta pečují, a současně se on sám, případně jeho blízcí, zajímali o to, jaké léky užívá a proč. „Návštěva v ordinaci by se neměla proměnit v monolog lékaře. Naopak je vhodné, když s ním pacient vede dialog a aktivně se zajímá o svůj zdravotní stav i možnosti léčby,“ doporučuje Tomáš Cikrt, farmaceut a šéfredaktor portálu Zdravotnickydenik.cz. Podle něj by měli pacienti při vstupu do ordinace nechat přede dveřmi představy o tom, že se nesmí na nic zeptat a když už se zeptá, bude vypadat jako hlupák. Zeptat se svého lékaře na to, zda jím předepisovaný lék nemá nežádoucí interakce či je během léčby nutné vynechat některé potraviny, je tak zcela na místě.

Účinky léků mohou ovlivňovat i další látky, neplatí přitom, že to, co je přírodní, je také za všech okolností bezpečné.

Užitečné je vzít si s sebou do ordinace seznam názvů všech užívaných léků spolu s popisem dávkování a lékaři jej ukázat ještě před tím, než vám vystaví recept. Platí to i v případě, kdy musíte náhle vyhledat lékařskou pohotovost, včetně stomatologické, nebo když cestujete, ať už po Česku nebo v zahraničí. Právě vlivem stresové situace se může stát, že si člověk nevzpomene na to, jaké všechny léky užívá, a současně se o něj stará lékař, který nezná jeho historii. Například antibiotikum klarithromycin běžně používané při léčbě infekčních onemocnění dýchacích cest či infekcí kůže může ovlivnit metabolismus celé řady léčiv, a to tak, že zvýší jejich hladinu v organismu až do toxické úrovně. Týká se to třeba některých pacientů, kteří se léčí s epilepsií, pacientů léčených warfarinem, lékem snižující srážlivost krve, nebo těch, které trpí hypercholesterolémií. „Tomu, kdo bere hodně léků a názvy si nepamatuje, se vyplatí nosit k lékaři i do lékárny seznam všech léků, které aktuálně užívá. Na tomto seznamu by měly být jak léky předepsané lékařem, tak volně prodejné,“ radí farmaceutka Veronika Krajčová z lékárny Fakultní nemocnice v Motole.

Podle analýzy Asociace inovativního farmaceutického průmyslu by bylo možné ušetřit asi 600 milionů korun ročně, když by léky byly pacientům předepisovány tak, aby bylo minimalizováno množství lékových interakcí. Každý rok by také bylo možné předejít hospitalizaci u 2400 pacientů a zabránit úmrtí takřka 170 osob.

Pomáhá i online poradna

Dalším místem, kde se dá předejít nežádoucím lékovým interakcím, je lékárna. Platí to jak pro léky vázané na lékařský předpis, tak pro volně prodejné léky i různé potravinové doplňky či bylinné přípravky. Ty všechny se mohou navzájem ovlivňovat. „Při výdejní činnosti v lékárně musí lékárník umět rychle identifikovat interakci, vyhodnotit její závažnost a navrhnout možnost řešení. Zde leží budoucnost lékárenského umění,“ popisuje farmaceut Filip Smetana.

Osvícení lékárníci se pokoušejí zabránit možným problematickým interakcím také cíleným rozhovorem. „Pokud víme, že vydávaný lék má vysoký potenciál způsobit nežádoucí interakci, cíleně se pacienta vyptáváme, jaké další léky bere. Týká se to řady antidepresiv, antiepileptik či třeba statinů,“ vysvětluje farmaceutka Krajčová s tím, že v případě podezření na to, že si předepsané léky „nebudou rozumět“ a hrozí poškození pacienta, by měl lékárník kontaktovat předepisujícího lékaře. „Farmaceut nemůže sám od sebe lék zaměnit za jiný, ale má možnost v případě pochybnosti vydání léku pozdržet,“ dodává. Pokud si ale pacient lék vyzvedne a na problém přijde až později, nemůže již léčivo do lékárny vrátit a dostat zpět případný doplatek.

Užitečným nástrojem je také online poradna Znám své léky, která umožňuje pacientům zkontrolovat si, zda jim nehrozí nežádoucí lékové interakce. Do formuláře stačí zadat správné názvy všech užívaných léků, včetně volně prodejných, a vyplnit svou emailovou adresu. Tento seznam pak zanalyzují odborníci a během několika dní obdržíte informaci o tom, zda zadané léky jsou, či nejsou ve vzájemné interakci a jakým bylinám a pokrmům byste se měli vyhnout.

Problémem může být třeba grep

Účinky léků mohou ovlivňovat i další látky, včetně potravin. Neplatí přitom, že to, co je „přírodní“, je také za všech okolností „bezpečné“. „I léčivé byliny, jejich extrakty nebo nejrůznější doplňky stravy mohou vyvolávat lékové interakce či případně nežádoucí účinky. Také některé u nás rostoucí rostliny mohou ovlivňovat rychlost odbourávání některých léků či jinak interagovat s léky a měnit jejich účinek,“ upozorňuje profesor Slanař. Podobné je to i s různými cizokrajnými přípravky, třeba z Indie, Číny nebo Jižní Ameriky. „Konzultace s lékařem nebo lékárníkem je proto určitě na místě,“ dodává.
Zdrojem častých lékových interakcí je třeba třezalka tečkovaná. Problémem může být i oblíbená echinacea, která může urychlit odbourávání některých tricyklických antidepresiv nebo léků na astma obsahující teofylin. Naopak máta, pampeliška, kurkuma, kmín či šťáva z grapefruitu mohou u těchto léků mít opačný efekt.