Vital | Rozhovory Společnost Zdraví Inspirace Styl | Archiv | ↑↑
dna ilustrace

Dna – až na dno bolesti

Anglický karikaturista a ilustrátor James Gillray moc dobře věděl, jak dna bolí. Na jeho grafice z roku 1799 vidíme šklebícího se ďáblíka, který s rozkoší zatíná své pařáty do oteklého zčervenalého palce na noze nemocného. Z té přesvědčivosti až mrazí.

Dna neboli pakostnice je nemoc stará jak lidstvo samo. Zmínky o ní najdete už v Egyptě v třetím tisíciletí před naším letopočtem. Pro nemoc se používají i další názvy – pokud postihuje nohu, jde o podagru. Chiragra je název pro postižení ruky a omagra pro rameno.

Příčina je ale stejná. V krvi stoupá hladina kyseliny močové, která krystalizuje a tyto krystalky v podobě jehliček se ukládají do kloubů a šlach. Spadeno mají také na ledviny. V kloubech dochází k zánětlivé artritidě, postižené místo otéká, je citlivé na dotek, přidružuje se horečka, zimnice, malátnost, bolest zad. Časem se klouby zdeformují, a pokud se nemoc delší dobu neléčí, objeví se na boltcích uší, Achillových šlachách a loktech hrbolky či boule, tzv. tofy, z nichž po prasknutí vytéká tekutina.

Nu, nic příjemného. Pro dnu je typické, že se objevuje ve vlnách. Celé dny, měsíce, někdy i roky dá pokoj, aby pak – nejčastěji v noci a zpravidla na jaře – zaútočila bolestí. Akutní fáze nemoci může trvat i několik dní. Ti, co mají s touto nemocí už delší zkušenosti, dokážou blížící se záchvat vypozorovat z určitých projevů svého těla. Včas se připraví, radikálně změní stravovací návyky, například přestanou jíst maso i ryby, nahradí je sójou či tofu, dopřejí si více pohybu, vezmou léky.

Kdysi se věřilo, že dna je trest za obžerství, nadměrné holdování alkoholu a přemíře sexu. Je pravda, že nadměrná konzumace masa má na vzniku nemoci svůj díl. Však se také o této nemoci mluví jako o nemoci králů. Kdo jiný, než vysoce postavený, bohatý člověk si mohl v minulosti dopřát dostatek dobrého jídla a pití! I dnešním pacientům se doporučuje střídmost. Vyhnout by se měli například vnitřnostem, pikantním a kořeněným jídlům, masu z grilu, mořským plodům.

Existují tabulky, kde se operuje s jednotkou takřka magickou. Jedná se o puriny. Potraviny, které obsahující více jak 50 purinů ve 100 gramech, by se na talíři nemocného neměly vůbec objevit. Pro zajímavost uvádím, že sardinky mají 120 purinů, kapr a pstruh přes 50, ale třeba losos jen 22. Hrášek obsahuje až 80 purinů, zatímco cibule jen jeden jediný. Balzámem pro žaludek nemocného dnou jsou třešně a jahody. Doporučuje se pití kávy, dostatek vitaminu C, mléko a mléčné výrobky.

Nejsou to ale jen prohřešky v životosprávě, co zapříčiňují onemocnění dnou. Svou vinu nese i genetická zátěž, nemoc může propuknout také po chirurgickém zákroku, po chemoterapii, zvýšeném stresu, vyčerpání. Ohroženi jsou obézní lidé. Se dnou přichází ruku v ruce často i další nemoci – vysoký krevní tlak, cukrovka, kardiovaskulární choroby nebo selhávání ledvin. Za posledních dvacet let se výskyt této nemoci zdvojnásobil a statistiky uvádějí, že v současnosti postihuje až dvě procenta všech obyvatel naší planety.

Císař Rudolf II., jak je známo, trpěl tak silnou dnou (a navíc i syfilidou), že její bolest zaháněl vínem. Není divu, že se upil k smrti. Současníci jsou, doufejme, rozumnější. Změna životosprávy a disciplína v požívání stále účinnějších léků je určitě lepší cestou v boji s touto bolestivou nemocí.