Na první pohled je ani nemusíte zaregistrovat, ale pokud se vás tyto změny v českém zdravotnictví dotknou osobně, nejspíš je oceníte. Přicházejí totiž i do ordinací praktických lékařů a lékařek a postupně se stávají součástí běžného provozu. Paradoxně jejich většímu rozvoji pomohla i koronavirová pandemie.

Komunikace na dálku

České zdravotnictví postupně přechází k větší elektronizaci, což jednoduše znamená, že se více informací a dat jak mezi pacienty a zdravotníky, tak mezi zdravotnickými zařízeními i pojišťovnami sdílí na dálku. Na podzim se čeká schválení zákona, který vytváří právní rámec pro fungování tzv. eHealth (v překladu eZdraví) a také bezpečnost sdílených dat. V praxi by to mělo znamenat zjednodušení života pro pacienty. „Jsme už jen malý krůček od toho, aby v České republice fungovala elektronická komunikace mezi pacientem a lékařem a mezi lékaři navzájem. Aby byl vybudován základ elektronického světa zdravotnictví a zvýšila se efektivita a kvalita poskytovaných zdravotních služeb pacientům snazší diagnostikou,“ vysvětloval přínos nového zákona ministr zdravotnictví Adam Vojtěch po jeho schválení senátem. „Není dnes výjimkou, že jsou pacientovi prováděna u různých lékařů totožná vyšetření jen proto, že výsledky nejsou mezi lékaři sdíleny. To chceme novým zákonem změnit,“ dodal.

Ruku v ruce s rozvojem technologií jde rozvoj telemedicíny, tedy poskytování zdravotní péče na dálku. První konkrétní zkušenosti mnohým přinesla právě pandemie covidu-19, kdy se z různých důvodů pacienti obávali osobní návštěvy ordinace. Nebo narazili na to, že provoz „jejich“ ambulance byl omezený. Řešením se ukázala možnost propojit se na dálku. Nejde jen o to, že takto lze přes e-recept zajistit, že budete mít dostupné své léky, ale také o možnost konzultovat svůj zdravotní stav například pomocí videohovoru či chatu.

Nejde tak jen o „online poradnu“, ale o plnohodnotný kontakt mezi ošetřujícím lékařem a pacientem. „Lze tak ušetřit odhadem až 50 procent návštěv, pokud pacienta znáte dobře,“ je přesvědčený profesor Štěpán Svačina z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Už nyní se možnosti telemedicíny v Česku uplatňují například při péči o některé kardiaky nebo diabetiky, zejména prvního typu, kteří mají zavedené podkožní senzory měřící hladinu glukózy v krvi. Na dálku ale také lze poskytovat psychoterapii.

Léčba duše (i na pojišťovnu)

Další pozitivní změnou je, že se postupně začíná zlepšovat dostupnost psychoterapie hrazené zdravotními pojišťovnami. Právě pandemie ukázala, že i duševní zdraví potřebuje „údržbu“ a občas odborný zásah. Bohužel v Česku není zcela samozřejmé, že by psychologická a psychoterapeutická péče byla hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Respektive je, ale zařízení, která ji poskytují, je poměrně málo a mají omezenou kapacitu. Některé zdravotní pojišťovny tak začaly spouštět programy, jež zlepšují dostupnost této péče, a nabízejí finanční příspěvky svým pojištěncům.Například VZP umožňuje čerpat příspěvek na maximálně 10 sezení u vybraných terapeutů s tím, že na každou návštěvu přispívá maximálně 500 korun. Žádost lze pak poslat e-mailem, vyplnit na webu pojišťovny nebo osobně na některé z poboček. Podrobnější informace a také seznam zapojených terapeutů a terapeutek najdete na: dusevnizdravi.vzp.cz. Podobné programy mají také Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Zdravotní pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra a Zdravotní pojišťovna RBP. Konkrétní informace pak najdete na jejich webových stránkách nebo vám je sdělí na pobočkách.

Revoluce v nemocničním stravování

Diety, podle kterých se v českých nemocnicích donedávna vařilo, vycházely z dietního systému z roku 1955. Každé zařízení mělo možnost vytvořit si svůj vlastní dietní systém, ale velmi záleželo na tom, jak konkrétně se dokázalo přizpůsobit vývoji v oblasti výživy nemocných. Současné ministerstvo zdravotnictví naštěstí ve spolupráci s experty změnilo odborná doporučení, což nakonec bude znamenat také změnu v tom, co pacienti dostanou na talíř. „Základem změn ve stravování je důraz na kvalitu diet. Na prvním místě je chutnost a atraktivita jídla pro pacienty a současně zůstávají samozřejmostí potřebné nutriční hodnoty a bezpečnost konzumace. Stravování představuje v nemocnici nejdůležitější součást systému nutriční péče,“ vysvětluje docent František Novák, ústavní dietolog z IV. interní kliniky 1.LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Právě tato nemocnice také jako první začala tento nový systém stravování využívat.

Při příjmu k hospitalizaci pak lékař pacientům doporučí jednu z variant stravování s ohledem na to, zda jsou v riziku podvýživy, a také na jejich zdravotní stav. Strava je tak více vnímána jako součást léčby konkrétních onemocnění a současně je jídelníček sestavován tak, aby nemocnému chutnal. Například součástí středomořských variant pokrmů jsou minimálně dvakrát týdně ryby. Pacienti pak mají možnost volby podle svých chuťových preferencí: českou klasiku, středomořskou nebo orientální kuchyni.

Rakovinu plic by mělo být možné odhalit dříve

Každoročně v Česku onemocní téměř sedm tisíc lidí rakovinou plic a zhruba pět a půl tisíce z nich na tuto závažnou nemoc poté zemře. Podle statistik ale osm z deseti nemocných umírá zbytečně. Pokud by se u nich podařilo nádor odhalit včas, bylo by možné jej odstranit. Zásadní změnou je tak spuštění plošného screeningového programu zaměřeného právě na toto onemocnění, který by měl odstartovat na začátku příštího roku. „Když lidé nepřijdou, nelze je operovat. Pak už nebojujeme o úplné uzdravení, ale o maximální přežití. Máme k dispozici skvělé moderní léky, které můžeme nasazovat už v první linii. Ale samozřejmě chceme vidět pacienty uzdravené nebo je v našich ambulancích nevidět vůbec a v tom nám pomůže pouze prevence – nekouření a právě kontrola rizikových jedinců, aby se u nich případný nádor našel včas,“ říká profesorka Martina Koziar Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Program včasného záchytu karcinomu plic se má týkat asi třiceti tisíc vysoce rizikových osob mezi 55. a 75. rokem, které vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně.

Na akreditované radiologické pracoviště, kde provedou CT vyšetření, které dokáže odhalit nádorové změny v tkáni plic, pak pacienta bude moci odeslat jak pneumolog, tak jeho praktický lékař či lékařka. Smyslem tohoto screeningového programu tak bude včas vyšetřit pacienty, kteří jsou vzhledem ke své životní situaci ve vysokém riziku vzniku nádoru. V současnosti jsou pacienti takto vyšetřováni, až když se u nich objeví obtíže, které mohou signalizovat závažné onemocnění. Tento program tak bude v Česku čtvrtým screeningovým programem zaměřeným na onkologická onemocnění. Už nyní u nás běží screening nádorů tlustého střeva a konečníku u obou pohlaví, a pak u žen screening zaměřený na včasný záchyt nádorů prsu a děložního čípku.