Janě je čtyřicet. Vše začalo po porodu třetího dítěte. Stačilo sklonit se k postýlce s miminkem, vzít ho do náruče, pochovat. Tlak na podbřišek se nedal vydržet, vzápětí měla mokré spodní prádlo. Zkraje to řešila menstruačními vložkami, ale moc to nepomohlo. Gynekoložka pravila, že vše se časem srovná, je to prý jen jedna z možných poporodních komplikací. Ale ani po měsících se nic nezměnilo a Jana nakonec skončila v ordinaci urologa. 

Květě se přiblížilo klimakterium. Elegantní manažerka úspěšné zahraniční firmy. Vždy v dokonalém kostýmku s perfektním nalíčením a upraveném účesu. Voňavá. Ale začalo to. Stačilo zakašlat, kýchnout, prudce se otočit, a už cítila vlhko mezi stehny. Ihned vyhledala lékařskou pomoc. Nechat se znemožnit v práci, kterou milovala, to opravdu nechtěla. 

Petr je vážený pan profesor. Jeho přednášky na škole se těší velkému zájmu. Když jednou zjistil, že studenti s úsměvem pokukují po mokrých skvrnách na jeho džínách, lekl se. Ani nezaregistroval, že mu uniká moč. 

Všechny tři osudy jsou poměrně typickými případy, s nimiž se v ordinacích setkávají praktičtí lékaři, urologové, gynekologové a neurologové. Pro všechny dotyčné jsou to nemilé příhody, které často vedou až k pocitům viny, stydí se, snaží se vyhnout opakování. Uzavírají se do sebe, přestávají se stýkat s přáteli a známými, přestávají chodit za kulturou, přestávají sportovat. Pomoc je přitom nasnadě. 

Stačí vzít rozum do hrsti, zahodit zbytečnou hrdost a svěřit se odborníkům. Květa a Jana to poměrně rychle udělaly, zatímco Petr se dlouho předlouho snažil nad svým problémem mávnout rukou. Je to banalita, říkal si, to přece musím ukočírovat. Stále častěji se ale problém s mokrými kalhotami opakoval. Všimli si toho nejen v rodině, ale i kolegové a sousedé. Začalo mu to být nějak jedno. Přece nezačne nosit pleny! 

Hyperaktivní měchýř

Odborníci rozlišují několik typů inkontinence. Pro nás laiky je asi nejznámější ta stresová, která vzniká ochabováním svalů pánevního dna. Nejen po vícečetných porodech, ale třeba i v důsledku obezity, cukrovky, u starších žen pak z nedostatku estrogenu. Také náročné sporty jako třeba gymnastika, kulturistika, basketbal, aerobik mohou k uvolňování svalstva a poruše svěračů přispět. 

K nechtěnému úniku moči dochází i v případě poruch v centrálním nervovém systému, kdy mozek nesprávně komunikuje s močovým měchýřem. Tehdy si postižený ani neuvědomuje, že k pomočování dochází, což se převážně týká starších lidí, kteří trpí demencí, Alzheimerovou či Parkinsonovou nemocí. Také při roztroušené skleróze nebo po operacích či úrazech páteře může k této poruše dojít. Močové kameny, časté bakteriální záněty močového měchýře, zbytnělá prostata, to vše také bývá spouštěčem. 

O tzv. hyperaktivním močovém měchýři by se daly psát romány. V tomto případě úniku moči předchází náhlé a silné nucení běžet na záchod, aniž by byl močový měchýř plný. Často bývá na vině i tzv. psychogenní inkontinence, která je spojována s pocity úzkosti, strachu a stresu. Pacienti přiznávají, že na cesty se vydávají jen tehdy, kdy předem vědí, kam si lze v případě potřeby odskočit, nosí s sebou náhradní prádlo, a stejně se snaží co nejméně vycházet z bezpečí domova. Jak nepříznivý vliv to má na kvalitu jejich života, to netřeba zmiňovat. 

„Každá druhá žena má v průběhu svého života problém s udržením moči,“ tvrdí lékař Lukáš Horčička ze společnosti GONA. „Sama o svém problému nemluví a lékař, ať už praktik, či gynekolog, se obvykle ani nezeptají. Zjistili jsme, že trvá v průměru až tři roky, než se od počátečních obtíží dostane postižený do fáze, kdy se snaží něco řešit. Možností léčby je přitom hodně.“

Porazte zbytečný stud

Jana začala posilovat pánevní dno. V ordinaci urologa dostala popis cviků, které už před padesáti lety popsal Arnold Kegel. Cviky to jsou jednoduché, ale největší potíží bylo dodržovat jejich frekvenci. Aby se dočkala kýženého úspěchu, musela cvičit třikrát denně 20 minut. Při třech malých dětech to nebylo vždy snadné, ale povedlo se. 

Lékař Horčička tvrdí, že s každou ženou, která se obrátí na jejich specializované zdravotní zařízení, vedou hned v počátku důkladný rozhovor, kdy se poptávají po sebemenších detailech vzniku jejich problémů. Vyplňují i tzv. mikční deník, do něhož zapisují příjem tekutin, frekvenci močení i nutkání v průběhu 48 hodin. Na tomto základě se pak dá stavět dál. Někdy je třeba udělat další vyšetření ultrazvukem, urodynamické vyšetření či uretrocystoskopii. Prostě nic nepodcenit.

Preferují se konzervativní metody léčby, mezi něž patří právě cviky, které absolvovala i Jana. Ty prý zabírají až u 75 procent pacientek. Pomáhají i vaginální kužely, které se na 20 minut denně vkládají do pochvy, a významná je i elektrostimulace sondou, která se na 30 minut denně vkládá po 20 až 30 dní také do pochvy. Výsledek je uspokojivý u 60 procent pacientek.

Květa šla ještě dál. Vzhledem k blížícímu se klimakteriu, které je provázeno nedostatkem estrogenu, což vede k atrofii některých tkání, souhlasila s medikací estrogeny, ale nakonec se rozhodla vyřešit svůj problém chirurgickou cestou. Už od roku 1996 je znám postup, kdy se pod močovou trubici vkládá polypropylenová páska TVT (tension free vaginal tape). Jedná se o neinvazivní zhruba 30minutovou operaci v lokální anestezii, která přináší výborné výsledky. Až 95 procent žen se své inkontinence naprosto zbaví. 

Také Petr nakonec porazil svůj stud a svěřil se svému praktikovi. Zjistil, že příčinou „mužské“ inkontinence může být nejen zbytnělá prostata, ale třeba i nadměrná konzumace kávy, alkoholu či „bublinkové“ vody. Že by léta strávená s hrnky kávy nad skripty a vědeckými pracemi nesla své nepříjemné stopy? V jeho případě však šlo především o důsledek operace páteře, kterou prodělal před dvěma lety. Tedy „zlobivé“ reflexy. Pomoc přišla v podobě kvalitních pomůcek, které zabraňují pronikání moči navenek. Tedy ony jím tolik obávané pleny, které už dnes dokážou být nenápadné. 

Vložky, pleny, kalhotky

Každý praktik má možnost předepsat vhodné pomůcky. Předtím by měl zjistit, o jaký stupeň inkontinence se jedná. První, nejlehčí, znamená, že množství mimovolného úniku moči představuje 50 až 100 ml za 24 hodin, druhý stupeň uvádí 100 až 200 ml uniklé moči a nad 200 ml se jedná o nejtěžší stupeň inkontinence. V tomto případě má pacient nárok na téměř bezplatné pomůcky, podílí se na nich pouze dvěma procenty. U prvního stupně se pacient spolupodílí 15 procenty, u druhého pěti procenty. Vložky, pleny, plenkové kalhotky – vše je uzpůsobeno tak, aby dobře sedělo i pánům. 

Zvykl si i Petr. Dnes by bez plenkových kalhot ani nevyšel. Hodně absorbují, jak uniklou moč, tak i zápach, takže se bez obav pohybuje na veřejnosti. Také dámy mohou zůstávat v klidu a rozhodně by neměly dávat přednost vložkám menstruačním. Ty nejsou schopné moč a zápach dokonale zachytit. A co je navýsost důležité? Hygiena. Při delším kontaktu s pokožkou, a to zejména u ležících pacientů, hrozí opruzeniny či proleženiny. Proto je tak nutné řádné omytí speciální pěnou či léčivými mýdly, jako je např. rakytníkové, bahenní s minerály z Mrtvého moře či bylinkové. Zinkové krémy a masti s vitaminy pak proces očištění pokožky završují. 

Nestyďte se tedy o samovolném úniku moči s lékaři hovořit. Ptejte se, nenechte se odradit konstatováním, že ke stáru tento problém patří. Například webová stránka moliklub.cz je připravena poradit. Udržujte pitný režim. Tím, že budete pít málo, ničemu neprospějete. Odvahu k prvnímu kroku! 

 

Potíže s únikem moči zmírní Kegelovy cviky

Kegelovy cviky pomáhají procvičovat svaly pánevního dna, které patří mezi základní svalové skupiny lidského těla. Pokud se provádějí správně, pomáhají řešit potíže s únikem moči, podporují funkci vnitřních orgánů, napomáhají správnému držení těla a vzhledu břicha. Pokud jsou svaly pánevního dna oslabeny, vnitřní orgány v břišní dutině klesají níže a tlačí na močový měchýř. Tak vzniká inkontinence. Cvičte jednou až dvakrát denně pět minut přesně podle návodu a výsledky se brzy dostaví.

CVIK 1 – DÝCHÁNÍ

Poloha: Zaujměte základní polohu. Leh na zádech, pokrčená kolena, ruce položte ze strany na břicho.

Provedení cviku:

• Svaly okolo konečníku zatněte jako při zadržení větrů, podbřišek lehce vtáhněte k páteři, stáhněte svěrač močové trubice a svaly dolní části břicha zpevněte.
• Bedra zůstávají přitisknuta k podložce.
• V aktivní pozici doporučujeme výdrž postupně prodlužovat – tři, pět až sedm vteřin. S výdechem postupně všechny svaly uvolněte. Fáze uvolnění by měla být dvakrát delší než aktivní část cviku.

CVIK 2 – MOST

Poloha: Leh na zádech, pokrčená kolena, ruce položte volně podél těla dlaněmi k zemi.

Provedení cviku:

• Zatněte svaly okolo konečníku, stáhněte svěrač močové trubice, lehce vtáhněte podbřišek směrem k páteři a zpevněte svaly dolní části břicha.
• Mírně nadzdvihněte pánev a v aktivní pozici vydržte tři, pět, sedm vteřin.
• Pánev pak pomalu pokládejte zpět na podložku a uvolněte svěrač konečníku i břišní svaly. Fáze uvolnění by měla být dvakrát delší než aktivní část cviku.

CVIK 3 – NA BŘIŠE

Poloha: Leh na břiše, ruce složte pod čelem dlaněmi dolů, natažené nohy dejte mírně od sebe.

Provedení cviku:

• Během výdechu napřimte páteř, zatněte svěrač konečníku a močové trubice, lehce vtáhněte podbřišek a zpevněte svaly dolní části břicha.
• Lehce zatlačte nárty a boky do podložky a v aktivní poloze prodlužujte výdrž na tři, pět a sedm vteřin.
• Pomalu uvolněte napětí svalů končetin, svěrače i břišní svaly. Fáze uvolnění by měla být dvakrát delší než aktivní část cviku.

CVIK 4 – KOČIČÍ HŘBET

Poloha: Klekněte si na všechny čtyři. Dlaněmi se opřete na šířku ramen, kolena jsou na šířku boků pod kyčlemi, prostor mezi lopatkami se nepropadá k podložce, hlava je v prodloužení těla.

Provedení cviku:

• S nádechem se mírně vyhrbte a současně zatněte svaly okolo konečníku, stáhněte svěrač močové trubice, lehce vtáhněte podbřišek a zpevněte svaly v dolní části břicha.
• V aktivní poloze prodlužujte postupně výdrž na tři, pět, sedm až deset vteřin.
• S výdechem povolte napětí všech svalů a narovnejte záda do výchozí pozice. Nezaklánějte hlavu. Fáze uvolnění by měla být dvakrát delší než aktivní část cviku.

CVIK 5 – SED NA PATÁCH

Poloha: Sedněte si na paty, ruce volně položte na stehna dlaněmi dolů.

Provedení cviku:

• Zatněte svaly okolo konečníku, stáhněte svěrač močové trubice, lehce vtáhněte podbřišek a zpevněte svaly v dolní části břicha.
• Zatlačte nárty do podložky a lehce protlačte boky a pánev vpřed. V aktivní poloze vydržte tři, pět a sedm vteřin.
• Pomalu uvolněte napětí svalů dolních končetin, svěrače i břišní svaly. Fáze uvolnění by měla být dvakrát delší než aktivní část cviku.

CVIK 6 – MÍRNÝ PODŘEP

Poloha: Rozkročte se na šířku ramen, mírně pokrčte kolena a ruce dejte v bok, případně si ruce můžete opřít o stehna nad koleny.

Provedení cviku:

• Zatněte svěrače konečníku a močové trubice, lehce vtáhněte podbřišek a zpevněte svaly v dolní části břicha.
• S nádechem lehce protlačte boky a pánev vpřed.
• V aktivní poloze vydržte tři, pět, sedm a deset vteřin. S výdechem povolte napětí všech svalů a narovnejte pánev do výchozí pozice.

Každý cvik opakujte třikrát až pětkrát, cvičte na vhodné podložce a ve vyvětrané místnosti. Alespoň jednu hodinu před cvičením nejezte a cvičte vždy s vyprázdněným močovým měchýřem.