Normální nebylo ani to, že Josefa čím dál víc unavovala chůze. Přestal chodit na vycházky, i na pár kroků ve městě dal přednost autobusu či tramvaji. „Co naděláš, pětasedmdesátka pryč, to už patří ke stáří,“ vymlouval se. Kdyby jen věděl, že pokročilý věk nemá s jeho potížemi pranic společného. Zavinila je cukrovka, nemoc, kterou sice měl pod pravidelnou kontrolou, ale po letech vystrčila drápky v podobě závažné a pro pana Josefa neznámé komplikace s označením – diabetická neuropatie.

Určitou formou této nemoci trpí každý druhý diabetik. Jedná se o postižení nervů. Nejčastější neuropatii – periferní – dělíme na symetrickou či asymetrickou. Symetrická se projevuje občasnými křečemi, brněním a pálením v končetinách. Bolest zpravidla vystřeluje od palce nohy směrem nahoru a typicky propuká v noci. Dochází také ke zmenšené citlivosti v rukou i nohách, postupně se horší koordinace pohybů, začínají problémy s udržením rovnováhy, chůze je nejistá. Kůže končetin je suchá, tenká až průsvitná. Sebemenší zranění se těžko hojí, mokvá a často vede k vytvoření vředu. Asymetrická neuropatie postihuje svalstvo pánevního pletence a stehen, bolest se projevuje v hýždích a stehnech. Dotyčný má problém se vstáváním ze sedu a při chůzi po schodech. Může také dojít k postižení lícních nervů a častým doprovodným projevem je i syndrom karpálního tunelu.

Kromě periferní znají lékaři i neuropatii autonomní. Tou jsou postiženy nervy vegetativní, které ovlivňují svaly vnitřních orgánů. Projevuje se například poruchami srdeční frekvence či špatnou regulací krevního tlaku. V některých případech jde o potíže spojené s vyprazdňováním močového měchýře, které mohou vést až k infekci močových cest, časté bývají i problémy s průjmy či zácpami.

Onemocnění je výsledkem mnoha faktorů a tak nelze lehce odpovědět na otázku, jak mu nejlépe předejít. Způsobuje jej dlouhodobě zvýšená koncentrace glukózy v krvi (cukrovka). Dále cévní nemoci (zužováním jejich stěn se zhoršuje přísun kyslíku a nerv je pak nedostatečně živen). S tím souvisí vysoká hladina škodlivého cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak, škodí i kouření a alkohol. Nezanedbatelná je genetická dispozice.

Diabetik se může účinně bránit pravidelným měřením krevního tlaku a vzornou péčí o své nohy. Musí zdravě jíst, hodně času věnovat posilujícím cvikům a chůzi. Léčba dokáže další rozvoj nemoci pouze zpomalit a ulehčit od bolesti. Zahrnuje zejména rehabilitaci. Pomáhá akupunktura, vířivka na dolní končetiny, ve výživě pak vitamin B a E, dostatečná konzumace brokolice, banánů, hrušek, mrkve, čočky, fazolí, ryb, hodně tekutin.

Naději přináší i léčba elektrodami, tzv. MDM terapie (mesodiencefalická modulace). V praxi se aplikuje už více než dvacet let a je schválena ministerstvem zdravotnictví. Pětaosmdesát procent všech, kteří touto nebolestivou terapií prošli uvádějí, že se zbavili bolesti, zlepšilo se jim prokrvení končetin a hojení ran.

Zda MDM terapii jednou využije, to pan Josef ještě neví. Tuto léčbu totiž zdravotní pojišťovny dosud nehradí. A tak se zatím pilně věnuje rehabilitaci a věří, že bude lépe.