Ten, co třese větvemi

Vědci v Konžské demokratické republice popsali zcela nový druh primáta – opici s výraznými oranžovými rty, kterou objevili hluboko v pralese mezi řekami Lomami a Kongo. Nový druh dostal vědecké jméno Colobus congoensis. Místní obyvatelé jí přezdívají „likweli“ nebo „kasaba nkoni“, tedy ten, co třese větvemi (podle charakteristického pohybu ve stromoví). Jde teprve o pátý nově objevený druh africké opice za posledních 75 let. Zvíře má nezaměnitelný vzhled – černou srst se štětinatou hřívou, oranžovo-krémovou kůži kolem tlamy a bílou skvrnu na zadku. Váží zhruba sedm kilogramů a od nosu po ocas měří asi metr dvacet. Jeho hluboký hlas prý připomíná chrochtání žáby nebo prasete. Opice žije na poměrně malém území o rozloze necelých 1 700 kilometrů čtverečních a je ohrožena kvůli ničení přirozeného prostředí a lovu. Vědci proto doporučují, aby byla zařazena mezi ohrožené druhy na Červeném seznamu IUCN.

Oživlá vesnice

V zaniklé obci Pavlův Studenec (Paulusbrunn) na Tachovsku, kde do roku 1945 žilo čtrnáct set lidí, se po osmdesáti letech opět konala tradiční slavnost Schaa-Feier. Jde o prosebný obřad, jehož název je nářečním tvarem německého Schauerfeier (spojení slov pro bouřku a slavnost) a který měl zemědělcům zajistit dobrou úrodu a příznivé počasí. Rituál zanikl spolu s obcí po odsunu německého obyvatelstva v roce 1946. Tradici se letos již potřetí rozhodl obnovit tachovský radní Matouš Horáček spolu s přáteli z bavorského Bärnau, kam se po válce přesunula velká část původních obyvatel Studence. Dvoudenní „Tichý festival“, bez ozvučení, jen s akustickou hudbou, letos poprvé zahrnoval i procesí a bohoslužbu s historickou soškou madony, kterou před odsunem v kočárku propašovala přes hranici devítiletá dívka a osmdesát let ji opatrovala jedna bavorská rodina. Na akci, kterou letos navštívilo asi 1 500 lidí, se scházejí potomci vysídlenců, badatelé zaniklých obcí i turisté. Podle Horáčka se slavnost daří pořádat bez větších konfliktů díky přátelské atmosféře a tomu, že ji organizují přímo sousedé z obou stran hranice.

Zapomenutý královnin dopis

Archiváři na Pražském hradě objevili osobní, ručně psaný dopis od britské královny Alžběty II. prezidentu Václavu Havlovi. Napsala ho po návratu ze své třídenní návštěvy Česka v březnu 1996. Šlo tehdy o vůbec první návštěvu vládnoucího britského monarchy v zemi. Dokument nebyl oficiálně zaevidován a nikdo o něm nevěděl. Našla ho letos vedoucí archivu Lucie Večerníková při přípravě výstavy k Havlovým devadesátinám. V krátkém a velmi osobním dopise královna vzpomíná na krásné zážitky z cesty i na návštěvu Brna. „Při krátké návštěvě jsme viděli spoustu krásných věcí a fotografie, které jste nám darovali, jsme ukázali celé naší rodině a zavzpomínali jsme na mnohá místa, která jsme s Philipem navštívili. Ze všeho jsme byli nadšeni a jsme velmi vděční, že jste nám umožnili mít takové zážitky a všechno poznat. Věřím, že vaše země bude šťastná a prosperující. Vaše dobrá přítelkyně.“

Archiv nyní odkryl i další zajímavosti z Havlovy éry, například historku o Rolling Stones, kteří na vlastní náklady vylepšili osvětlení Španělského sálu, za což Havel od kapely dostal suvenýrový dálkový ovladač s vyplazeným jazykem, jímž později při večeři obdaroval i britskou královnu.

Sdílet elektřinu jako jablka

Ve Středočeském kraji roste zájem o sdílení elektřiny vyrobené ze solárních panelů. Do energetického společenství Enerkom Podlipansko se za necelý rok zapojilo už 77 členů. Společně si mezi sebou nasdíleli více než 100 megawatthodin elektřiny. Princip funguje podobně jako sousedská výpomoc. Když například obecní úřad nebo škola vyrobí během slunečného dne více elektřiny, než sama spotřebuje, nemusí přebytek odtéct bez užitku do sítě. Může být virtuálně přidělen jinému členovi společenství, třeba místní firmě, domácnosti nebo jiné obci, která energii právě potřebuje. Právě proto zástupci projektu přirovnávají systém k situaci, kdy se někomu urodí více jablek, než sám spotřebuje, a rozdělí se o ně se sousedy. Nejde přitom o to, že by elektřina fyzicky putovala po speciálním kabelu z jedné střechy na druhou. Energie dál proudí běžnou distribuční sítí, ale díky novým pravidlům je možné účetně určit, kdo vyrobil přebytek a kdo jej využil. Výroba a spotřeba se tak propojí v rámci jedné energetické komunity. Projekt tak ukazuje, že energetika se postupně mění z modelu založeného na několika velkých výrobcích na síť, ve které mohou energii vyrábět a sdílet i samotní občané a obce. Přestože jde zatím o relativně malé objemy, zájem o podobné komunitní projekty roste a odborníci očekávají jejich další rozšiřování.

Svět hubne a méně hladoví

Nová generace léků proti obezitě, jako je Wegovy, Ozempic nebo nově testovaný retatrutid, se poprvé začíná projevovat i na populačních statistikách. Aktuální klinické studie ukázaly, že například retatrutid dokáže lidem s těžkou obezitou snížit hmotnost za dva roky v průměru o 30 %. V USA podíl dospělých s obezitou po desetiletích nepřetržitého růstu klesl z 39,9 % v roce 2022 na 37 % v roce 2025. Léky ovšem nemoc neléčí, jen ji trvale potlačují, podobně jako inzulin u cukrovky. Kdo je vysadí, tomu se váha zpravidla vrátí. Zásadní roli hraje i cena. Zatímco injekce dříve stály přes tisíc dolarů měsíčně, nové tablety a slevové programy v USA srazily náklady na desítky dolarů.

V Česku zatím podobný trend vidět není. Podle Státního zdravotního ústavu má nadváhu nebo obezitu více než 60 % dospělých obyvatel. Obezita navíc souvisí s desítkami dalších onemocnění, od cukrovky 2. typu přes srdečně-cévní choroby až po některé druhy rakoviny.

Globálně je situace smíšená. Studie publikovaná v časopise Nature ukazuje, že v řadě bohatších zemí se růst obezity zpomaluje nebo stabilizuje, zatímco v mnoha rozvojových státech naopak dále zrychluje. Zajímavý paradox dneška spočívá v tom, že svět současně bojuje s obezitou i podvýživou. Zatímco počet lidí s nadváhou zůstává velmi vysoký, OSN letos oznámila třetí rok po sobě pokles světového hladu – v roce 2025 trpělo hladem 7,8 % světové populace, což je méně než v předchozích letech.

Evropské peníze pro Česko

Česká republika získala v prvním pololetí roku 2026 z Evropské unie o 38,2 miliardy korun více, než do unijního rozpočtu odvedla. Zatímco do společné pokladny přispěla 45,8 miliardy korun, z evropských zdrojů získala 65,7 miliardy korun a dalších 18,3 miliardy korun obdržela z poválečného obnovovacího programu NextGeneration EU. Kladné saldo je výrazně vyšší než před rokem, kdy činilo 24 miliard korun. Největší část příjmů tvořily prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (42,7 miliardy korun) a finance ze společné zemědělské politiky (23 miliard korun). Česko si zároveň vede velmi dobře v čerpání evropských fondů v programovém období 2021–2027. Podle údajů ministerstva financí patří mezi nejúspěšnější státy EU v získávání průběžných plateb z Evropské komise.

Dlouhodobá bilance českého členství v Evropské unii zůstává výrazně pozitivní. Od vstupu do EU v roce 2004 Česká republika odvedla do evropského rozpočtu přibližně 1,05 bilionu korun, zatímco získala 2,39 bilionu korun. Celkové čisté saldo tak dosahuje zhruba 1,4 bilionu korun.