Vital O nás Podpořte Inzerce Archiv Kontakt Předplatné
Foto © PxHere

Les vynáší: Maximalizace zisků je největším problémem českých lesů

O tom, že lesy hrají zásadní roli v ekonomice, není pochyb. Kromě těžby dřeva lesy vytvářejí pracovní místa a tím pádem pomáhají k ekonomickému růstu.

Při pohledu na současný stav lesů v Česku se ovšem nabízí otázka: Opravdu z nich potřebujeme dolovat miliardové zisky? Už několik let se jednotlivá vedení lesního státního podniku předhánějí v tom, kolik vydělají. Loni utržely Lesy ČR kolem čtyř miliard korun, což je méně než předcházející rok, a hned se vyrojily hlasy, které volaly „proč tak málo?“

Kdybychom se na les podívali čistě pohledem investora, naše srdce zaplesá. Dolar investovaný do lesní půdy se od konce devadesátých let minulého století zhodnocuje v průměru 14 procenty ročně, což je o 4,5 procenta více, než kdybychom svoje peníze vložili do akcií. Jenže je to běh na dlouhou trať. Smrku trvá až 27 let, než se dá použít jako stavební materiál. Investice do lesa se tedy vyplatí až našim dětem. Pokud už ovšem nekoupíte vzrostlý les. Ten může skutečně velice rychle přinést zisk. V Česku na to přišla celá řada kvazi podnikatelů, která leckdy balancuje na hraně zákona. Les vykoupí ideálně na nějakého jiného majitele – „bílého koně“ – a pak protiprávně vytěží kompletní holosečí. Bez ohledu na důsledky pro krajinu i přírodu.

Do veřejného prostoru se pomalu k diskusi vkrádá otázka, jak ekonomicky zhodnotit celospolečenské funkce lesa.

Maximalizace zisku je hlavním cílem současného lesnictví a v tom je ten největší problém. Zatímco například v Japonsku slouží těžbě dřeva jen deset procent lesů a zbytek je spravován jako příroda, v Česku je to naopak. Odborníci na lesní hospodářství už od devadesátých let varují před dopady klimatické změny na naše smrkové lesy. Za tu dobu už pod staršími vzrostlými stromy mohly vyrůstat nové a odolnější lesy smíšené. Místo toho se ale jen vesele těžilo a teď českou krajinu hyzdí holé stráně a všichni jsou zděšeni, že změna přišla tak rychle. Cena, kterou platíme za hon za zisky.

Těch se koneckonců majitelé lesů budou vzdávat jen velmi neradi. Do veřejného prostoru se pomalu k diskusi vkrádá otázka, jak ekonomicky zhodnotit celospolečenské funkce lesa. Vlastníci lesů si začínají uvědomovat, že těžba dřeva nemusí být jedinou cestou, jak na lese vydělat. A tak se snadno může stát, že věci, které byly doteď zadarmo – jako třeba hezký lesní nordic walking, cyklistický track nebo sběr hub, se v budoucnu prodraží. Pro lidi, kteří jsou v Česku zvyklí prakticky na neomezený pohyb v jakémkoli lese (s výjimkou kalamitních stavů), by to byl určitě jen těžko skousnutelný oříšek. Takoví Dánové si na lesní radovánky už nějaký čas připlácejí ze svého. V Německu zas například fungují lesní povolenky pro jízdu na koních. Zvláštní kapitolou je pak houbaření. Asi těžko si v Česku dokážeme představit, že bychom za houby z lesa platili nebo, co víc, je nemohli vůbec sbírat. Ten, kdo by chtěl tuto národní tradici hraničící leckdy s obsesí zpoplatnit, by se jistě se zlou potázal.

V Itálii to udělali. Sbírat hříbky jde jen s platnou houbařskou licencí. Koupit si ji může každý přespolní – buď na jeden den, týden nebo i měsíc. Místní mají houbaření zdarma. Nápadů, jak vydělat na lidech v lese, je ale mnohem víc. V jednom lesním údolí v Itálii například za úplatu nabízejí místo pro piknik i se dřevem na grilování, houpačkami a mobilní toaletou k tomu. Pravděpodobně k těm nejbizarnějším způsobům, jak „ekonomicky“ vytěžit les, jsou lesní pohřebiště. Trend, který získává na stále větší popularitě. Nejrozšířenější je v sousedním Německu. Funguje tak, že si na určitou dobu (zpravidla 99 let) pronajmete v lese strom a k jeho kořenům pak uložíte urnu s ostatky vašeho příbuzného. Těžko říct, zda vlastníci lesů v Česku přistoupí na podobné inovace ze zahraničí. Český návštěvník lesa je totiž dost konzervativní. Podle nedávného sociologického šetření víc než tři čtvrtiny Čechů milují na lesích divokou přírodu, proplétání se křovinami, obcházení starých stromů. Na chuť zatím nepřišli ani asfaltovým cyklostezkám, které většině respondentů připadají v lese nepatřičné.


Lesy v číslech:

Lesy pokrývají 42 % plochy celé Evropské unie, v číselném vyjádření to je 182 milionů hektarů. Nejvíce zalesněnou zemí je v EU Finsko (71 %), následováno Švédskem (67 %), Slovinskem (64 %), Estonskem (58 %) a Litvou (56 %). Naopak nejmenší zalesněnou plochu najdeme v Nizozemí (8 %), na Maltě (11 %) a v Německu (16 %).
Lesy u nás pokrývají zhruba třetinu území. Jenom o něco míň, než je průměr v Evropské unii.


Skoro polovinu lesů (46 %) vlastní v České republice stát (státní podnik Lesy ČR), zbytek patří obcím, městům a soukromníkům.


Od roku 1992, kdy byl podnik založen, vydaly Lesy ČR v rámci restitučních procesů více než 500 tisíc hektarů lesních majetků. To je víc než čtvrtina původní rozlohy státních lesů.


Jen Lesy ČR vytěží ročně v Česku kolem osmi milionů metrů krychlových dřeva. Nejvíc v Jihočeském a Plzeňském kraji.


Od roku 2009 je ČR 4. největší světový exportér jehličnaté kulatiny. 1. je Rusko, 2. Nový Zéland a 3. jsou USA.


Každý rok vyvezou lesní společnosti z tuzemska surové dříví za více než 11 miliard korun. Kvůli chybějící certifikaci ale o české dřevo přestává být za hranicemi zájem.


Podle loňské analýzy České bankovní asociace vzrostla hodnota majetku domácností v přírodních zdrojích (les, půda) za poslední rok o téměř deset procent. Vyjádřeno penězi – 1,4 biliónu korun, což je třetí nejvýznamnější položka majetku domácností.


 

Dočetli jste až sem? Zastavte se na chvíli a zvažte, zda-li můžete podpořit Vital i vy.
Časopis, který čte stále více čtenářů, vychází především díky podpoře dárců. Pomoci je tak jednoduché – zašlete nám dárcovskou SMS na číslo 87 777 ve tvaru:

DMS ELPIDA 30  DMS ELPIDA 60  DMS ELPIDA 90

Přispějete tak částkou 30, 60, nebo 90 Kč.
Pokud čtete Vital pravidelně a můžete nás podpořit každý měsíc, zašlete zprávu ve tvaru:

DMS TRV ELPIDA 30  DMS TRV ELPIDA 60  DMS TRV ELPIDA 90

Více na darcovskasms.cz. Časopis si můžete také předplatit pro sebe, nebo jako dárek pro své blízké. Děkujeme vám!