Vyšetření nebolí a jak mě uklidňuje vedoucí lékař osteocentra MUDr.Vít Zikán, Ph.D., nepředstavuje pro mé tělo přílišnou radiační zátěž. Je to jako byste letěla čtyři hodiny letadlem. Jsem tady správně. Mám po přechodu – do té doby jsem byla velmi štíhlá, spíš hubená – pozoruji, že pomalu, ale jistě rostu do země a pamatuji, že má  babička  zemřela po komplikacích se zlomeninou klíčku stehenní kosti. Vyšetření nemoc potvrzuje. Ano, mám osteoporózu. Po padesátce ženám ubývá estrogen, který jejich kosti dosud chránil, mužům testosteron. Přišla jste včas. Při dobré životosprávě a vhodné léčbě se zlomeninám, které jsou důsledkem nemoci, můžete vyhnout, uklidňuje mě doktor Zikán. O osteoporóze se hovoří jako o tiché zlodějce kostí. Je zákeřná, protože se dlouho nijak neprojevuje, nebolí. Obvykle vás na ni upozorní až první zlomenina.

Proč jsou zlomeniny nebezpečné?

Osteoporóza je progresivní onemocnění, což  znamená, že jedna zlomenina zvyšuje riziko dalších. Jedná se většinou o zlomeniny obratlů, krčku stehenní kosti, zápěstí. Ročně je v Česku zaznamenáno na 20 tisíc zlomenin obratlů zaviněných osteoporózou. Ve skutečnosti je jich ještě víc. Minimálně třikrát tolik – ty proběhnou, aniž by je člověk zaznamenal. Jen vás pobolívají záda, ale to většinou přičítáte stáří, artróze. Přitom pět až dvacet procent pacientů nad 70 let, kteří jsou hospitalizovaní po zlomenině klíčku stehenní kosti, umírá do jednoho roku na komplikace jako je např. plicní embolie, žilní trombóza či močové infekce.

Jak nemoci předcházet?

V prvé řadě dbát na dostatečný přísun vápníku. Lidé nad 50 let by měli mít 1 až 1,5 g denně. Zdrojem vápníku je především mléko a mléčné výrobky – jogurty, tvaroh, sýry. K správnému vstřebávání vápníku v těle je ovšem třeba vitamín D. A ten v našich podmínkách v zimním období citelně chybí, protože jeho přirozeným zdrojem je slunce. Můžeme si tedy pomoci užíváním syntetického vitamínu D či rybího tuku. Velmi důležitý je pohyb, který zpevňuje kosti i svaly – plavání, dlouhé procházky, cvičení. Nekouřit, alkohol pouze střídmě.

Proč se o ní mluví až v poslední době?

Poprvé byla Světovou zdravotnickou organizací popsána v roce 1994, což souviselo se zavedením  denzitometrických přístrojů a rozvojem diagnostiky nemoci. Neznamená to, že by se o ní dříve nevědělo. Mezi průkopníky patří i zakladatel osteologie v České republice prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc. Naši předci trpěli osteoporózou také, ale v mnohem menší míře. Jde totiž o typickou civilizační chorobu, která souvisí se špatným životním stylem a zhoršeným životním prostředím. Pravdou zůstává, že dnes se lidé dožívají vyššího věku, ve kterém riziko zlomenin stoupá.

Mohu se vyléčit?

Rok od roku se rozšiřuje nabídka léčiv, takže se daří léčbu ušít pacientovi na míru. Ženám těsně kolem menopauzy se doporučuje hormonální substituční léčba, dále tzv. selektivní modulátory estrogenních receptorů, u starších pacientů jsou účinné bisfosfonáty (nebo kalcitonin). Naděje vzbuzují léky s anabolickým účinkem např. parathormon, které stimulují kostní buňky k tvorbě nové kosti. Je ovšem nutné si uvědomit, že podobně jako třeba u  vysokého krevního tlaku, vysokého cholesterolu či třeba cukrovky jde o léčbu dlouhodobou i  hodně záleží na vůli pacienta a jeho spolupráci s lékařem. Výsledek v podobě plnohodnotného života ve stáří za to určitě stojí.

Rizikové faktory (vzniku) osteoporózy a zlomenin:

– genetická zátěž /zlomeniny u rodičů a prarodičů/
– již prodělaná zlomenina po nepřiměřeně malém úrazu
– nízká tělesná hmotnost
– užívání kortikoidů
– revmatoidní artritida
– nedostatek vápníku a vitamínu D
– kouření
– nadměrné pití alkoholu
– málo pohybu

Vše o osteoporóze se dozvíte na webové stránce Českého národního fóra proti osteoporóze, kde je i odkaz na pacientskou organizaci Liga proti osteoporóze: Osteo-forum