Zmínky o operacích kýly se objevují už v Chamurappiho zákoníku starém takřka čtyři tisíciletí. Také na mumiích z doby faraona Menemptaha byly objeveny stopy po chirurgickém ošetření kýly. Současní lékaři mají samozřejmě mnohem dokonalejší techniku, jak k diagnostice, tak i léčebným zákrokům. Přesto není radno tento neduh podceňovat.

Za všechno může oslabená stěna pobřišnice. Někdy jde o nedostatečnost vaziva a tkání, což je dáno geneticky, ale kýla vzniká hlavně v průběhu života. U lidí s nadváhou, u maminek, kterým se oslabily a rozestoupily přímé břišní svaly po porodu, u lidí, kteří trpí chronickým kašlem, zácpou nebo častým močením v důsledku zvětšené prostaty. Ke vzniku kýly může přispět i nadměrná fyzická námaha a někdy jsou na vině i pooperační jizvy, které narušily a zeslabily stěnu pobřišnice. Zvýšeným nitrobřišním tlakem se pobřišnice vychlípne v jakýsi vak, kam se kýlní brankou protlačují břišní orgány. Teoreticky se tak mohou vyklenout všechny pohyblivé orgány uložené v břišní dutině kromě slinivky. Nejčastěji však jde o střeva. A právě tam hrozí nebezpečí.

Kýlní branka je zprvu široká, ale jak se střevní kličky ve vaku plní střevním obsahem a plyny, zvětšují se a branka pak už není dostatečně veliká, aby prošly zpět. Dochází k tzv. uskřinutí kýly. Střevo může nakonec prasknout a jeho obsah vyvolá masivní zámět pobřišnice. Jen včasná pomoc může takového pacienta zachránit od smrti. Podobné nebezpečí vzniká ve chvíli, kdy dojde k uzávěru přívodních cév ke střevu ve vaku. Střevo není dokrvováno, následuje nekróza a toxické bakterie šíří infekci do celého těla. Poměrně často se lékaři setkávají i s kýlou hiátovou. Vzniká tak, že část žaludku nezůstává na svém místě, ale vysouvá se nad bránici. Nejen že má pacient potíže s refluxem, tedy návratem žaludečních štáv do jícnu, ale pokud tato kýla uskřine, způsobí další závažné zdravotní komplikace.

Kýla nepostihuje jenom starší lidi. Trpí jí i malé děti. U nich se však dá předpokládat, že časem, kdy se jejich tělo dál vyvine a zesílí, nemoc ustoupí. Zatímco ženy mají většinou břišní kýlu, u mužů se častěji setkáváme s kýlou tříselnou.

Jak kýlu poznáte? Zprvu malou bulku výdutě si asi nahmatáte sami. Dokonce se vám někdy podaří zatlačit ji zpět. Jindy ale může být vak tak veliký, že spíš připomíná fotbalový míč. Závažnější stav se projevuje bolestí, pálením, zvracením, teplotami. Pokud máte podezření na kýlu, zapamatujte si pravidla, která odborníci shrnuli do pěti „o“. Odborné vyšetření. Okamžitá pomoc (zvláště pokud cítíte celkovou nevolnost a máte horečku). Operace. Odkládání léčby. (Nikdy!) A nakonec – o sto šest. To znamená, že plné aktivitě se můžete znovu věnovat už po šesti až osmi týdnech od operace. S těmito doporučeními a odbornou konzultací se setkáte na specializovaných pracovištích – což jsou kýlní centra fungující už v celé řadě našich nemocnic.

Z operace nemusíte mít strach. Můžete si vybrat méně invazivní laparoskopickou, po níž vám na břiše zůstanou jen nepatrné ranky a po dvou dnech můžete domů, nebo tradiční chirurgický řez. Operující vám břišní stěnu zpevní síťkou, která se z velké části časem rozpadne, ale po dobu jejího trvání nehrozí, že by kýla propukla znovu. Po každé operaci se doporučuje užívání břišního pásu. I ten má za úkol udržet vaše břicho v klidu. A otázka nejdůležitější. Dá se kýle předejít? Jistěže ano. Pravidelným cvičením na posilování břišního svalstva, rychlou chůzí, během, jízdou na kole, omezením nadýmavého jídla a bublinkových nápojů. Pak se mezi pěti lidmi ze stovky ani v letošním roce určitě neobjevíte.