Vyhodnocení prací účastníků Akademie zahájila redaktorka Českého rozhlasu Dagmar Francová poděkováním Školičce internetu pro seniory za to, že k předávání diplomů poskytla útočiště. Pak už vystoupili lektoři. První hodnocený cyklus nesl název Lidé a les. Posluchače s tímto tématem v průběhu pěti týdnů seznamoval ing. Ivo Kupka, CSc. z České zemědělské univerzity. Co říci k vyhodnocení? Jste vždycky bezvadní, není co kritizovat. Klobouk dolů před vámi, kteří práce psali na počítači, ale i před vámi, kteří mě seznámili se svým krásným rukopisem, vysekl Kupka úvodní poklonu. Mnohé dopisy ho dojaly natolik, že z nich musel citovat. Děkuji za moc zajímavé přednášky. Cyklus o lese pro mě otevřel další tajemství přírody, dobrodružství, které, pokud to zdraví dovolí, se budu dál snažit odhalovat, napsala lektorovi jedna z posluchaček. Slova uznání věnoval Ivo Kupka také Dagmar Francové, která jeho přednáškový cyklus obohatila hudbou a čtením z Vrbových románů. Svůj vztah ke dřevu spojovala řada píšících se vzpomínkami z dětství. Ze dřeva je kolébka, ve které jsme se narodili i rakev, ve které z tohoto světa odejdeme, zmínil profesor Kupka na závěr větu, kterou své přednášky rád začíná. Po potlesku ho vystřídala PhDr. Marie Hanušová, která vedla cyklus o paměti. Z jednotlivých prací necitovala, vyzdvihla však nadhled, pečlivost a životní moudrost, které v nich znovu a znovu nalézala. A co zaznělo mezi úspěšnými absolventy? Když můžu, tak musím! Proto dělám rozhlasovou akademii, nechala se slyšet jedna z posluchaček. Hůl není špatná, mám ji teď tři měsíce, horší to bude, až se mi to bude motat v hlavě, svěřila se paní Vejvodová. Někteří z přítomných měli v průběhu Akademie možnost vyzkoušet si, jaké to je za mikrofonem. Mohli se totiž aktivně zapojit do vysílání jednotlivých přednášek přímo v rozhlasovém studiu. Natáčení je pro nás velmi náročné, ale zároveň i přínosné. Člověk si dovede představit přenášejícího, který za mikrofonem sedí a mohu říct, že každý z nich je osobnost, shrnula za všechny jedna z posluchaček. Musím přiznat, že do studia jdu vždy se sevřenými dvojími zády, svěřila se usměvavá Hermína Drdová, na kterou prý uklidňujícím dojmem působí redaktorka Dagmar Francová. To vystoupení paní Grigarové si její vnuci dokonce nahrávají. Pokaždé mi říkají: babi, jsi dobrá! V příjemné a přátelské atmosféře pátečního odpoledne bylo předávání diplomů jen pomyslnou třešničkou na dortu, která však nebyla poslední. Na závěr si totiž všichni společně zazpívali lehce upravenou písničku V dobrém jsme se sešli. A vy, co jste nepřišli tentokrát, můžete přijít podruhé. O tom, že se v takové společnosti budete mít dobře, nemusíte pochybovat.

Studijní obory

3) Z dějin knihoven v zemích Koruny české (leden-únor 2008, vždy v úterý od 21 hodin) Lektor: PhDr. Václav Peřich

Část 1 – Skriptoria a sbírky knih katedrál (kapitul) a klášterů

Otázky:
Ve kterých klášterech na našem území byl Kodex gigas uchováván, než opustil naše země?
Uveďte alespoň tři moravské kláštery s vazbou na významné památky písemnictví.

Literatura:
BOLDAN K. a kol. Codex gigas – Ďáblova bible: tajemství největší knihy světa, Praha, Národní knihovna ČR 2007. 121 s.
ŠINDELÁŘ K. Dějiny knihoven v Českých zemích do roku 1918, Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1989. 131 s.

Část 2 – Sto čtrnáct (nebo sto padesát) kodexů císaře Karla

Otázky:
Proč je nynější centrální budova Karlovy univerzity nazývána jako Rotlevův dům?
Jak se jmenoval kronikář, který zaznamenal údaje o císařově daru knih?

Literatura:
TOBOLKA Z. Národní a univerzitní knihovna v Praze, její vznik a vývoj, Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1959. 169 s.
URBÁNKOVÁ E. Rukopisy a vzácné tisky Pražské Univerzitní knihovny, Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1957. 111 s.

Část 3 – Bílá paní nechtěla děsit – chodila si číst

Otázky:
Který moravský velmož významně přispěl k rozvoji bratrské tiskárny v Kralicích?
Kdo byl autorem katalogu sloužícího jako vzor pro švédské knihovny v XVII. století?

Literatura:
Webové stránky památek na místa a šlechtické rody
ŠINDELÁŘ K. Dějiny knihoven v Českých zemích do roku 1918, Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1989. 111 s.

Část 4 – Knihovna pomáhá na svět královské společnosti nauk

Otázky:
Kdo byl Karel Rafael Ungar?
Kde byly umístěny sbírky Národního muzea do roku 1891 a jak se nazýval vlastník a správce sbírek?

Literatura:
Webové stránky České akademie věd a Národního muzea
Práce z Archivu Akademie Věd, Praha, časopis zaměřený na česko(slovenské) dějiny vědeckých institucí a biografe vědců v období 18.- 20. století: řada A – studie a články, řada B – monografie, ediční a soupisové práce, řada C – sborníky z konferencí, řada D – inventáře a aktuality z Archivu.

Část 5  – Veřejnost vstupuje do knihovny – knihovna zpřístupňuje svět

Otázky:
Co je předmětem úpravy knihovnických zákonů?
Jak se říká architektonickým projektům napodobujícím přírodní tvary?

Literatura:
Webové stránky Národní knihovny ČR
CEJPEK J. Dějiny knihoven a knihovnictví, Praha, Karolinum 2002. 242 s.

4) Za operou do slavných operních domů (únor – březen 2008, vždy v úterý od 21 hodin)
Lektor: Mgr. Květoslava Svobodová

V přednáškovém cyklu se vydáme za operou do prestižních domů Evropy  a také za oceán. Autorka  pořadů provede posluchače excelentními operními inscenacemi v Metropolitní opeře New York (Mozart, Puccini) – l. část cyklu; v Itálii, kolébce opery, krátce nahlédneme do benátského La Fenice, neapolského Teatro San Carlo a proslulého historického plenéru Arena di Verona (Bizet) – 2. část cyklu. Dvě stěžejní scény Ruska se zajímavými inscenacemi Verdiho, Donizettiho a Glinky pak ve 3.části cyklu zastoupí slavný moskevský Balšoj a petrohradský Mariinskij těatr. Ve 4. části pak zavítáme do Londýna, do Royal Opera House Covent Garden, jedné z největších a nejvýznamnějších evropských operních scén, abychom poznali nejen její historii, ale i jedno z méně známých Verdiho operních děl. Na závěr našeho cyklu připravujeme návštěvu Wiener Staatsoper s její famózní historií (Mozart, Verdi) a wagnerovského Bayreuther Festspielhausu.
Cyklus je koncipován jako volná forma rozhovorů s redaktorkou Dagmar Francovou.

Kontrolní otázky:

Ad 1.: Jmenujte alespoň jednoho z českých (československých) umělců (umělkyň), kteří působili v newyorské Metropolitní opeře.

Ad 2.: O kterém z italských operních domů se i v poslední době nejvíce hovoří jako o divadle ohně a popela  v souvislosti s personifikací či podobenstvím o bájném ptáku Fénixovi?

Ad 3.: Který vynikající československý umělec, jehož dílo se již stalo významnou součástí interpretační tradice pražského Národního divadla, působil v poválečném období  v moskevském Velkém divadle?

Ad 4.: V londýnské Královské opeře Covent Garden byla angažována v uplynulém století řada českých umělců. Který světově proslulý český interpret se stal v poválečné době mj. také hudebním ředitelem Covent Garden?

Ad 5.: V Bayreuthu, ale i  v řadě dalších evropských operních domů zejména německých ( i v zámoří), se proslavil ve své době jedinečnými  wagnerovskými kreacemi  vynikající  český interpret. Znáte jeho jméno?

Doporučená literatura:

K. V. Burian:  Světová operní divadla,  Editio Supraphon, Praha 1973
Anna Hostomská: Opera – průvodce operní tvorbou, SNKLHU Praha 1956
a další encyklopedické příručky i speciální literatura

Desatero rozhlasového akademika od Jaroslavy Seifertové z Kraslic:

1) Užívej si života; žij tady a teď.
2) Usmívej se na lidi kolem sebe, oni ti pak oplatí stejnou mincí.
3) Neodvracej se od lidí, kteří jsou něčím jiní; i od nich se můžeš lecčemu naučit.
4) Choď zpříma, jen tak můžeš vnímat krásu kolem sebe.
5) Dobře se dívej kolem sebe – nejsi jediný (jediná), koho trápí nějaké problémy – ať už zdravotní nebo osobní.
6) Nejen chlebem živ je člověk, a proto udržuj i nově navázaná přátelství, dbej o svůj vzhled a nezapomeň si alespoň občas zacvičit či protáhnout tělo procházkou.
7) Nelámej hůl nad dnešní mládeží, podej pomocnou ruku tam, kde je třeba.
8) Neboj se říkat svým blízkým, co cítíš. Zítra už může být pozdě.
9) Zahoď černé brýle, ale nehledej ani ty růžové; budeš se divit, kolik toho kolem sebe uvidíš.
10) Poznatky z RATV a studia si nenechávej pro sebe. Předávej je dál.