Pravidla moštování

Určitě vás to už někdy po létě napadlo. Zvlášť pokud máte zahradu, v ní jabloně a na nich plodů, že nevíte, co s nimi. Jak si udělat horký, ledový, s alkoholem nebo bez, vždycky sladký a hlavně vlastní mošt, který přijde k chuti po celý rok?

Je to lehké, když to umíte a máte všechno potřebné náčiní, usmívá se šalamounsky pan Bořivoj Kubišta, který v zahrádkářské kolonii v Praze na Spořilově moštuje svoje a sousedovic jablka už přes dvacet let. A v poslední době, kdy se ruší stále víc zahrádkářských kolonií, i jablka moštumilovných lidí z druhého konce města. Moštárna, k níž mě ráznými kroky vede, je vlastně zděná kůlna se všemožným harampádím. Pro naše potřeby jsou tu důležité především dva nástroje: drtič a lis na ovoce. Jablka se omyjí pod tekoucí vodou v kádi, ukazuje pan Kubišta na odřenou vaničku. K moštování se hodí jakákoli jablka, klidně i lehce otlučená, jenom ne plesnivá nebo nahnilá. Čím šťavnatější, tím lepší. Pokud použijete ta nejhorší – moučná a bez chuti, samozřejmě se to na moštu projeví. Pan Kubišta má osobně nejraději malinkatá červená slaďoučká jablíčka. Naházíte je do drtiče, se vším všudy – stopky i slupky, stroj se zapne a tady dole do přistaveného kbelíku nateče jablečné pyré, popisuje první fázi moštování, při níž se jablka drtí. Poté přistoupí k lisu. Rozloží tvrdou tmavou plachtu a rozprostře ji po mřížce železného stroje. Rozdrcená jablka zabalíte do plachty a přiklopíte druhou mřížkou. Zapnete lis a už to teče, raduje se. Plachtu musíte často prát, někdy i po každé várce lisování, zvlášť pokud jsou jablka moučná. Látka by se zanesla zbytky pevných částí a nic by se nevylisovalo, upozorňuje pan Kubišta. Pokud přijdete s plnou přepravkou (do té klasické se vejde maximálně patnáct kilo jablek), odejdete zhruba s deseti litry jablečné šťávy. Aby vám do třech dnů nezkvasila, musíte si ji zavařit případně vysterilizovat. Tak vám vydrží přes zimu až do jara, říká pan Kubišta, který ji s rodinou pije celoročně jako limonádu. Můžete si z ní vyrobit i víno.

Jablečné víno

Budete potřebovat dva pětilitrové demižony (záleží na plánovaném množství vína), trychtýř, plastovou vařečku, hadičku na stáčení, kvasný uzávěr a lahve se zátkami. Ze surovin nesmíte zapomenout kromě moštu na kvasinky, živnou sůl a kyseliny (buď mléčnou, citrónovou nebo vinnou) – vše seženete i s návodem použití v drogerii. Pokud chcete vyrábět suché víno, připravte si na každý litr šťávy 10-15 dkg krystalového cukru. Jestliže máte raději dezertní, přidejte cukru dvakrát tolik. Přimíchejte zmíněné suroviny, nalijte do demižonu, doplňte kvasinkami a uzavřete kvasným uzávěrem. Dbejte, abyste demižon nenaplnili víc než do dvou třetin jeho objemu. Začíná fáze takzvaného bouřlivého kvašení, kdy je nutno víno denně kontrolovat a pokud vyběhne z nádoby, vyčistit kvasný uzávěr. Až se děje v demižonu zklidní (po týdnu až měsíci), stočte víno pomocí hadičky do čistého demižonu a snažte se, aby kal zůstal na dně toho původního. Víno je teď ve fázi tichého kvašení, která trvá měsíc až půl roku. Zda už skončila, poznáte podle toho, že již nestoupají k hladině žádné bublinky. Pak konečně přichází čas na to nejpříjemnější – stočit víno do lahví a ochutnat. Žádný div, jestli se vám už teď sbíhají na tento lahodný nápoj sliny a rádi byste si ho taky vyrobili. Pokud nemáte lis a drtič na ovoce, ani přebytečné desetitisíce korun na jejich koupi, vězte, že nic není ztraceno. Mošt si můžete koupit v obchodě. Anebo ještě lépe, poptejte se a pokud to jde, využijte sousedské výpomoci, jaká funguje třeba právě v Praze na Spořilově.

Moštovací sezóna

Sezóna moštování je od září do listopadu. Jsme tu dva dny v týdnu – v pátek a v pondělí odpoledne a někdy až do večera. Záleží, kolik lidí přijde, občas se tu stojí i fronty, říká Bořivoj Kubišta. Při pěti korunách za litr, které si za moštování účtuje, rozhodně nezbohatne, ale on to pro peníze nedělá. Baví ho to a přijde mu škoda, když už tu moštárna jednou je, aby ležela ladem. Bylo by fajn, kdyby takových lidí bylo víc – majitelů jednoduchého drtiče a lisu, kteří by byli ochotni a schopni za drobný peníz přeměnit nůši jablek v litry sladké šťávy. Protože zájem je veliký, ale pro veřejnost otevřených moštáren málo.

Recept na dětský likér

I když je jablečná limonáda dobrá, některému mlsnému jazýčku se může po pár litrech omrzet. Proto se vyplatí připravit do zásoby ještě likér. Nejenže je ještě sladší než mošt, ale navíc podporuje chuť k jídlu.
Přísady: 1 litr jablečného moštu, 100 g medu, 1 lžička zázvoru, kardamonu a koriandru, 10 g  kmínu, 10 zrnek badyánu, 15 g sušených květů pampelišky, trochu meduňky.
Koření a byliny osladíme medem a svaříme s jablečnou šťávou. Necháme vychladnout, potom opět povaříme a znovu necháme vychladnout. Ještě jednou uvedeme do varu, pak scedíme a plníme do sterilních vzduchotěsně uzavřených lahví. Dítě může vypít jednu likérovou sklenku denně.

Hruškové víno

Příprava je podobná jako u jablečného, protože však hruškový mošt obsahuje obecně méně kyselin, vybírejte kyselejší plody a rozhodně nezapomeňte přidat kyselinu (2-3 g na jeden litr hruškového moštu).

Kde se poptat?
Na webových stránkách zahrádkářů (www.zahradkari.cz) najdete seznam moštáren z celé republiky, kam si můžete přijít vyrobit sladkou šťávu v podstatě ze všech druhů zahradního ovoce. A naopak – pokud máte moštárnu, nebo něco na ten způsob, můžete se tam zaregistrovat a nabízet svoje služby dál.

Rybízové víno

Labužníci ho nazývají králem ovocných vín. Zda právem, se přesvědčíte sami: Vylisujte bobule rybízu a zbylý odpad (jadýrka a slupky) zalijte právě takovým množstvím vody, kolik máte vylisované šťávy. Po několikahodinovém louhování, při kterém směs několikrát promícháte, ji znovu vylisujte a získanou kapalinu přidejte k původní šťávě. Přilijte vodu. Celkově byste měli každý litr šťávy zředit (včetně vody použité při druhém lisování) 2,5 litry vody a osladit 65 dkg cukru. Dále se postupuje stejně jako při výrobě jablečného vína.

Víno z bezových květů

Přísady: 10 květenství černého bezu, 2 citróny, 1 kg cukru svařeného v 5 litrech vody, vinné kvasinky.
Omytá květenství se zbaví většiny stopek a zalijí teplou vodou svařenou s cukrem. Přidají se na kolečka pokrájené a jader zbavené citróny a kvasinky. Nápoj se nechá týden kvasit v teple ve skleněné nádobě ovázané gázou. Pak se víno stáhne hadičkou, přecedí a nechá dokvasit jeden až dva měsíce v nádobě s kvasnou zátkou. Poté se stočí do lahví, zazátkuje a uloží v chladu. Zraje půl roku až osm měsíců.

Bezinkový likér

Na jeden litr šťávy je potřeba: 0,5 kg cukru, citron, celá skořice, hřebíčky, 100 ml 90% lihu, trocha rumu.
Plody bezinek omyjeme a krátce povaříme, lépe se pak lisují. Do vylisované šťávy přidáme citron, cukr, skořici, hřebíčky a svaříme. Po vychladnutí smícháme s lihem, trochou rumu a nakonec stočíme do lahví.

Dočetli jste až sem? Zastavte se na chvíli a zvažte, zda-li můžete podpořit Vital i vy.

obálka

Časopis, který čte stále více čtenářů, vychází především díky podpoře dárců. Pomoci je tak jednoduché – zašlete nám dárcovskou SMS na číslo 87 777. Přispějete tak částkou 30, 60, nebo 90 Kč.
DMS ELPIDA 30
DMS ELPIDA 60
DMS ELPIDA 90

Pokud čtete Vital pravidelně a můžete nás podpořit každý měsíc, zašlete zprávu ve tvaru:
DMS TRV ELPIDA 30
DMS TRV ELPIDA 60
DMS TRV ELPIDA 90

Více na darcovskasms.cz. Časopis si můžete také předplatit pro sebe, nebo jako dárek pro své blízké.