Podzimní překvapení na přírodní zahradě

Podzim na přírodní zahradě začíná o něco dřív, než se na první pohled zdá. Vnímáme-li roční období podle změn v přírodě, zjistíme, že chladné večery, noci a rána se objevují už začátkem srpna.

Podle starého keltského kalendáře letní období končí svátkem Lughnasad, slaveným posledního červencového večera. V tuto dobu nabývá vrcholu energie zrání, která je spojována s podzimem. Ten dává dozrát hruškám, jablkům, švestkám, vinné révě, ořechům a ostružinám, ale i dřínu, kdoulím, mrazuvzdornému kivi, černým jeřabinám, bezům, jedlým kaštanům, dužnoplodým šípkům, pozdní podzim také rakytníkům a mišpulím. Máme k dispozici pestrou paletu druhů rostlin, které se na zahradách zatím běžně nepěstují, a to zatím mluvíme jen o ovoci.

V době, kdy dochází vlivem změny klimatických podmínek k stále častějším neúrodám tradičně pěstovaných druhů ovoce, zeleniny, a ostatních plodin, je každý druh, který netrpí běžně rozšířenými chorobami, doslova pravým pokladem. Máme li na zahradě dost různých druhů jedlých rostlin, naděje na to, že se dočkáme  úrody, je podstatně větší. Pokud si koncem léta pospíšíme se setím, teplý podzim nám může přinést druhou úrodu ředkviček a hrášku. V kuchyni můžeme také využít širokou nabídku na zahradě vypěstovaných bylinek, které můžeme používat jako koření, na ozdobu nebo voňavý čaj.

Nové druhy rostlin obohatí náš stůl

Neobvyklé a nedoceněné druhy rostlin mohou obohatit naši zahradu i náš stůl. Kromě tradičních podzimních brambor, petržele, mrkve a zelí můžeme na podzim na náš stůl pozvat také tuřín, topinambury, dýně hokaido, červenou řepu, kedlubny gigant a málo známou ačokču, ale i výborné salátové rostliny jako kozlíček polníček, čekanku, červenou lebedu, roketu, pekingské zelí a nádherné jedlé květy, třeba brutnák, měsíček, sléz, lichořeřišnici. Taková nabídka mi připadá bohatší, než stále stejný obrázek rajčat, paprik a okurek v regálech supermarketu, dovážených kdoví odkud. Podzim pro nás stále může být obdobím hojnosti, zvlášť když náš každodenní jídelníček bude obsahovat čerstvé potraviny, které vyrostly v našem podnebním pásmu. To nám umožní lépe se sladit s rytmy přírody a časem vnese větší harmonii do našeho života. Nutnost denně na chvíli obejít zahradu kvůli sběru úrody se může stát příjemným ranním rituálem nebo podvečerní relaxací.

Potíž může nastat s nedostatkem inspirace a neznalostí postupů, jak neobvyklé rostliny využít v kuchyni. Ovoce je samozřejmě nejlepší jíst čerstvé hned po utržení, ale na zimu ho můžeme i sušit, zavařovat nebo mrazit. Osvědčeným znovu objeveným ovocem jsou kdoule a mišpule. Kdoule jsou výborné na likér s cukrem a rumem nebo krupicovou chalvu. Výtečné vánoční cukroví z nich můžeme připravit tak, že je rozvaříme, rozmixujeme a usušíme na tenké pláty, ze kterých pak formičkami na perníčky vykrajujeme různé tvary.  Z mišpulí je vhodné připravit pyré bez cukru, které se dá zavařit nebo zmrazit. Dobré je pak do pohárů, koktejlů i  jako dětská výživa. Skvěle chutná jako ovocná omáčka pod maso nebo pod seitan či uzené tofu, jako přílohy jsou pak vhodné kuskus, rýže, bramborový knedlík nebo krokety.

Složitější je to samozřejmě s netradičními zeleninami a škrobovými plodinami, proto si vám dovolím nabídnout několik vyzkoušených tipů. Dýně hokaido se nemusí loupat, je výborná pečená na plechu, jemně potřená olejem, ale nejlepší je jako mixovaná krémová omáčka, se smetanou chutná lépe než svíčková. Topinambury jsou vhodné za syrova na salát, samotné či ve směsi s mrkví nebo s kyselými okurkami a koprem. Dá se z nich vařit polévka, halušky, péct placky. Podle četných nadšených zpráv bezkonkurenčně nejchutnější úpravou topinambur je, když je osmažíme na oleji do křupava jako hranolky. Ačokča je liánovitá rostlina s podlouhlými plody, chutí připomínající salátovou okurku kříženou s paprikou. Mladé plody můžeme jíst za syrova celé. Starší plody musíme nejprve zbavit semen, chutnější jsou tepelně upravované buď ve směsi na čínu  nebo s rajčaty jako lečo, dají se také zavařovat ve sladkokyselém nálevu.Výhodou je, že na záhoně vydrží až do prvních mrazů. Saláty  z listových zelenin mohou být perlou naší kuchyně a můžeme je mít na stole skutečně dlouho  do podzimu, včetně ozdobných květů, jako je měsíček, lichořeřišnice nebo brutnák, které vydrží na záhoně až do zámrazu. V chladných podzimních dnech si můžeme uvařit voňavý čaj, třeba nečekaně chutnou kombinaci oregana a máty. Možností jak si zpestřit jídelníček a rozveselit život je mnoho, a tak mi na závěr zbývá popřát vám hodně zahradnických inspirací a dobrou chuť.

Dočetli jste až sem? Zastavte se na chvíli a zvažte, zda-li můžete podpořit Vital i vy.

obálka

Časopis, který čte stále více čtenářů, vychází především díky podpoře dárců. Pomoci je tak jednoduché – zašlete nám dárcovskou SMS na číslo 87 777. Přispějete tak částkou 30, 60, nebo 90 Kč.
DMS ELPIDA 30
DMS ELPIDA 60
DMS ELPIDA 90

Pokud čtete Vital pravidelně a můžete nás podpořit každý měsíc, zašlete zprávu ve tvaru:
DMS TRV ELPIDA 30
DMS TRV ELPIDA 60
DMS TRV ELPIDA 90

Více na darcovskasms.cz. Časopis si můžete také předplatit pro sebe, nebo jako dárek pro své blízké.