Tak si zopakujme, co mnozí z nás znají ještě ze školy. V těle každého jedince proudí 5,5 až šest litrů krve. Její důležitou součástí jsou červené krvinky, erytrocyty, které obsahují hemoglobin, s jehož pomocí se tkáním dostává kyslík z plic. Životnost červených krvinek je zhruba 120 dní, pak se sice rozpadají, ale zároveň slouží pro tvorbu nových. Jde o neustále probíhající proces, jehož centrem je slezina, játra a kostní dřeň. Denně se tak obnoví zhruba 50 ml krve. Tak to funguje v těle zdravého člověka, který má dostatek železa, kyseliny listové a vitaminu B12. Pokud tyto „ingredience“ chybějí nebo je z nějakého důvodu tělo přestává využívat, počet červených krvinek se snižuje, krvinky se neobnovují v žádoucí míře a nastává problém. Podobně jako u mojí sousedky: únava, ospalost, ale také dušnost, časté závratě, lámání nehtů, nechutenství, hučení v uších, podrážděnost, zánětlivé ústní koutky, zácpa či naopak průjem, mdloby. Při nedostatečném přísunu kyslíku, zaviněném nízkým počtem červených krvinek, se musí více snažit srdce. Zrychluje činnost a nemocného to omezuje a dál vyčerpává.

Když chtěla sousedka vědět, jak k anémii přišla, lékař jí vysvětlil, že příčinou jsou pravděpodobně dlouhodobé záněty. Chudokrevnost ale hrozí i lidem s chronickými nemocemi, jako jsou revmatická horečka, revmatoidní artritida, selhávání ledvin, alergie na lepek, onemocnění střev. Také některé léky, ozařování, drobné, ale trvalejší vnitřní krvácení například u hemoroidů a polypů můžou anémii vyvolat. A na pozoru by měli být i ti, kteří dlouhodobě pracovali s pesticidy, chemikáliemi, těžkými kovy.

Na chudokrevnost se na rozdíl od upířího kousnutí neumírá. Chudokrevnost umíme léčit, ale je lepší jí předcházet.

Odborníci rozlišují několik skupin anémie. Nepůjdeme do detailů, stačí vědět, že mikrocytární anémie je způsobena nedostatkem železa, případně chronickými nemocemi. Makrocytární vzniká z nedostatku vitaminu B12, ale třeba i vinou autoimunitní poruchy, kdy ochabuje žaludeční sliznice a zvýšená kyselost žaludku snižuje vstřebávání vitaminu B12. Normocytární anemie je důsledkem útlumu funkce kostní dřeně.

Chudokrevnost bývala rozšířena v časech válek a nedostatku a týkala se hlavně dětí, které trpěly podvýživou. Léčily se například zvláštními cukrátky vyráběnými z karamelizovaného cukru a sušené hovězí krve. Neošklíbejte se, vždyť jsou zaznamenány i mnohem kurióznější případy, kdy anemičtí lidé pojídají hlínu, škrob, papír (tzv. pika) nebo kousky ledu (tzv. pagofagie). Nutkavě vyhledávají náhradu chybějícího železa. Kdysi se věřilo, že pomáhají i hřebíky napíchané do jablka, které se pak – samozřejmě bez hřebíků – zkonzumovalo. Vy nic podobného nezkoušejte. I když právě starší lidé, vegetariáni a vegani by se měli o dostatečný přísun železa vědomě starat. Denní dávka u dospělého je 200 až 300 mg. Získáte je z masa, vajec, mléka, luštěnin. V jídelníčku by neměly chybět ořechy, salát, špenát, pažitka, petržel, hroznové víno, meruňky, dýňová a slunečnicová semínka, pivní kvasnice, ideální je pravidelné popíjení čerstvé šťávy z červené řepy. Nic se ale nemá přehánět, a to zejména v případech, kdy víc věříte na tablety. Ve střevě se vstřebá jen 15 procent dávky, zbytek tam zůstává a může narušit střevní mikroflóru. Lepší jsou žvýkačky s obsahem železa, ty se v ústech vstřebají beze zbytku. A důležitý je také čas polykání tablet – vždy jen ráno a dopoledne do 15 hodiny.

Na chudokrevnost se na rozdíl od upířího kousnutí neumírá. I závažné stavy lze léčit transfúzemi, odstraněním sleziny či transplantací kostní dřeně. Chudokrevnost umíme léčit, ale je lepší jí předcházet.